Hledají i tam, kam se nyní hodně obrací i český fotbal – výchova mládeže. Není to jediná paralela, kterou spatřujeme mezi těmito dvěma světy, ale zaměříme se právě na ni. Pomocníkem nám bude Luděk Bukač a jeho kniha Trénink herní přirozenosti, kde jsme našli mnoho zajímavých postřehů a myšlenek. Vybrali jsme ty, které mohou nejvíce oslovit i nás fotbalisty.  

Zmíněná kniha končí níže uvedeným konstatováním, my jím začneme:"Talentů máme stejně jako v minulosti. Český hokej mládeže potřebuje obrodu úrodného prostředí a motivovaného koučování. Mělo by to být prostředí, jemuž vládnou koučové, kteří u svých svěřenců dokážou navodit kladné postoje pro tvrdou práci a současně nabízet i podmínky pro sebeuvědomování a sebeprožívání. Motivovaným koučem je ten, kdo tento požadavek dokáže zasadit do rámce soudobých tréninkových a soutěžních podmínek, nebo i ten, který změnu současného poznání pochopí."

Luděk Bukač přináší nejen nové a inspirující pohledy na problematiku tréninku mládeže, ale též rád používá nové slovní obraty a pojmy. Abychom zcela pochopili předchozí citaci, vysvětlíme si stručně, co Luděk Bukač slovy sebeuvědomování a sebeprožívání míní. Sebeuvědomování je chápání toho, co na hřišti dělám a vidím v interakci se svými spoluhráči a soupeřem. Uvědomování si spoluhráčů popisuje relace JÁ-MY a uvědomování si soupeře vyjadřuje relace ON-ONI. Sebeprožívání je stav dostatečné vnitřní motivace přinášející vědomí možnosti ovlivňování děje utkání se zásadním vlivem na tréninkovou píli. Zjednodušeně tedy sebeuvědomování je o herním výkonu a sebeprožívání o psychickém rozpoložení.

Z úvodní citace je zřejmé, kde Luděk Bukač hodlá hledat rezervy ve výchově hokejové mládeže – v trenérské práci. Trenérskou práci ovlivňuje spousta okolností, které může trenér více či méně ovlivňovat, které má zcela ve svých rukou nebo je nemůže ovlivnit vůbec. My se zaměříme na to, co můžeme ovlivňovat.

   

Luděk Bukač:"V současném plánovitém tréninku podněcování přirozené svébytnosti nedostává prostor. Důsledkem je produkce neodlišujících se jedinců. Je to i tím, že koučové kladou důraz na bojovnost, nespecifickou kondici, herní disciplínu, direktivní plnění úkolů a nácvik."

Fotbalová paralela: Ve fotbale si naše špičky začali všímat přílišné zaměřenosti na průměrnost. Za všechny současný reprezentační trenér Pavel Vrba, který je zastáncem vybudování fotbalových akademií. "V určitém věku už nemůžeme hledět jen na masovost a soustředit se na tisíce mladých hráčů, do center musíme dostat tu nejužší špičku. Stejně jako je nezbytné podporovat nejlepší kluby, které mají prokazatelné výsledky při práci s mládeží. Podobně to začali dělat v Rakousku, Švýcarsku nebo Belgii. Právě Belgie v posledních letech zažívala útlum, ale teď jí dorostla v národních centrech generace cíleně vychovaných hráčů, díky kterým bude jejich reprezentace dlouho nahoře. Tak chceme pracovat i my. Bude to trvat pár let, než i u nás první hráči vyjdou z akademií, ale jiná cesta asi neexistuje." A Pavel Vrba pokračuje:"Pokud budeme podporovat masovost, je to krásný, ale vrcholový fotbal tím trpí. Chce se to zaměřit na talentované hráče, vybudovat centra jako jinde ve světě. Jinak to povede k výchově jen velkého množství hráčů pro nižší soutěže." 

Pohled Pavla Vrby je samozřejmě pohled reprezentačního trenéra, který pracuje s našimi nejlepšími a svádí souboje s nejlepšími jiných zemí. Z toho vyplývá i jeho způsob řešení podložený zkušenostmi jiných fotbalových zemí. Myšlenka, že společný trénink těch nejlepších z nejlepších, bude mít na jejich rozvoj blahodárný vliv a vyvede je dál od průměru, je platná a hojně využívaná odpradávna ve všech možných oblastech lidských činností. Jde o organizační řešení. Většina z nás však není reprezentačním trenérem nebo trenérem ve špičkovém klubu, přesto bychom se měli snažit vychovávat jedinečné individuality schopné týmového výkonu. Jak na to, naznačuje Luděk Bukač ve své knize, ze které přidáváme další citát:"Taktické jednání nelze memoricky ani metodicky naučit, natož určit příkazy. Co lze, je přidělit hráči herní úkoly. Taktické jednání a rozhodování je možné do paměti hráčů vložit koučováním a herní praxí."

Luděk Bukač ve své knize konstatuje 4 průlomová poznání v teorii tréninku ledního hokeje: 

Toto konstatování můžeme bez veškerých úprav použít obecně, tedy i na fotbal. Luděk Bukač cítí, že největší handicap mají naši hokejoví kolegové v aplikaci čtvrtého poznání a vyvozuje závěr:"Aby koučování, tak jako v minulosti, vychovávalo světové hráče současnosti, musí přidat v důrazu na vázanost mozku na techniku, taktiku a kondici."

Fotbalová paralela: ke podobnému závěru došli i fotbalisté a někde nezůstali jen u konstatování a vyvinuly různé "brain centred" metodiky. U nás zatím nenašli příliš velké uplatnění. Na našich stránkách www.fotbal-trenink.cz jsme se touto problematikou před nedávnem velmi široce zabývali (Soccer eyeQ program, CogiTraining metoda, Life Kinetik a Maradona, 3D fotbalový trénink – úvod).   

Východiskem pro takový tréninkový proces může být poznámka Luďka Bukače:"Míra sepětí mozku a dovedností je vysoká při otevřeném rozhodování. V silně instruktivním, leč odborně vedeném tréninku je toto sepětí sporadické. Vždy bylo a stále je mnoho koučů, kteří víceméně opakují stejný obsah tréninku. V současnosti jsou koučové majiteli bohatého zásobníku cvičení. Je nesporné, že stereotypní trénink je nepodnětný a pro hráče nudný. Nicméně postrádá-li i sebelépe organizovaný a pestrý trénink mentální podněcování a svobodné rozhodování, ztrácí proti soupeři účinnost." 

Jak bylo vidět v odstavci Neodlišující se jedinci, průměrnost, i hokejisté hledají cesty jak vychovat individuality. Pravděpodobně i hokejová metodika bude u nejmladších kategorií dbát hlavně na individuální herní výkon. Zdá se však, že přehnaný tlak na individuální prosazení se má v hokeji stinné stránky, jak můžeme vycítit z vět Luďka Bukače:"Každou spolupráci a soudržnost podlamuje herní egoismus a násilné sebeprosazování se. Jsou-li v týmu hráči, kteří "tahají" kotouč tak dlouho, jak to jde, a výsledkem je nastřelování koutouče či jeho ztráta, lze těžko mluvit o spolupráci. Tento prvek byl našemu hokeji vždy cizí. V současnosti je možné konstatovat, že tento zlozvyk v hokeji mládeže téměř zdomácněl. Jednoznačná vina je na straně koučů. Mladým hráčům je třeba doporučit, aby se podívali na spontánní spolupráci nejlepších hráčů v hokeji, fotbale a basketbalu, a po té sami zhodnotili vlastní výkon. Otcům a agentům bych chtěl sdělit, že lední hokej je hrou, ve které výkon jedince nabývá své hodnoty podle vlivu na spolupráci."

Fotbalová paralela: podobné téma jsme otevřeli na našich stránkách článkem Hráli jsme kličkovanou 

 

 

 

V pokračování se budeme zabývat kondičním tréninkem, drilovým přístupem a dalšími tématy.

 

 

Citace z knihy Luděk Bukač: Trénink herní přirozenosti(Kouzlo hráčského naturelu) byly použité se souhlasem nakladatele.  

 

 

 

Komentáře

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."