Náměty, postřehy, komentáře

 

 

 

I v tomto pokračování nám bude pomocníkem nám bude Luděk Bukač a jeho kniha Trénink herní přirozenosti, kde jsme našli mnoho zajímavých postřehů a myšlenek. Vybrali jsme ty, které mohou nejvíce oslovit i nás fotbalisty.  

 

Jednoduchá Bukačova definice kondice:"Obecně řečeno, hráč je rychlý pouze tehdy, má-li při řešení situace vždy před soupeřem náskok, fyzicky silný je teprve tehdy, vyhrává-li či ustojí osobní souboje, a posléze je vytrvalý jedině tehdy, když je jeho činnost stejně svižná a dynamická na začátku i na konci utkání."

A jak se k takovému hráči dopracovat:"Kondiční trénink, který nerespektuje koordinační schodu s herní motorikou, je tréninkem energetických systémů(dýchání, srdce, oběh a svalový metabolismus). Trénink kondice s nespecifickým účinkem je pro hráče ledního hokeje přehlídkou ztraceného času. Klasickým příkladem nepochopení funkce kondice je trénink české hokejové mládeže mimo led. Namísto aby koučové komplex pohybových vzorů silového bruslení (změn směrů, reverzibilních přechodů, akcelerovaných a decelerovaných úseků lokomoce, startů a zastavení) procvičovali bruslením či v herní podobě na suchu, neúčelně trénují sprinty, vytrvalostní běhy, skákání do schodů atd. Rovněž tak výsledkem jízdy na kole – i přes určitou pohybovou podobnost (cyklický nápor na silový odraz) – je obecný metabolický i silový efekt, přičemž je nesporné, že jízda na kole a rychlobruslení mají ve svém výkonu vysokou korelační vazbu." 

Fotbalová paralela: i fotbalisté se již několik let zabývají vyšší mírou specifičnosti při kondičním tréninku. Důkazem je i 5 let starý článek Proč není zimní příprava fotbalistů na běžkách přínosná pro jejich rychlost a vytrvalost?, který vyvolal širokou diskuzi. Specifičnost není jen modní záležitost a tento celosvětový trend jsme zachytili i na našich stránkách. Připravili jsme pro vás 6 týdenní individuální tréninkový program podle celosvětově uznávaného odborníka na tuto problematiku Jense Bangsboa. 

Luděk Bukač:"Více než deset let trenéři mládeže při konfrontaci s nejlepšími soupeři konstatují zaostávání v bruslení a kondici. Zdá se až neuvěřitelné, že za uvedenou dobu se v tomto srovnání nic nezměnilo. Je to tím, že trénink české mládeže je nespecifický, postrádá intenzitu a dynamický ráz."

Fotbalová paralela: v jednom z rozhovorů Jaroslav Hřebík popisoval rozdíl mezi českým a něměckým hráčem:"Když dáte v Německu udělat cvičení 3x na 100%, můžete si být jistý, že jej tak provedou. U nás je hráči provedenou na 95%, tak jej dáváme raději 5x. Jenže to nic neřeší!" Čeští fotbalisté také většinou nevynikají vlastnostmi, po kterých volají hokejisté - výbušností a dynamikou. Takové schopnosti lze získat jen prováděním cvičení se 100% nasazením.

 

Anaerobní intenzita je od herního výkonu neodlučitelná. Herní i kondiční trénink vyžadují řízené zatěžování. Inidividuální podíl anaerobní zátěže v tréninku spolupráce je obtížně postižitelný. Naopak anaerobní trénink kondičního bruslení a dovedností s holí může být přesně dávkován. Z neznámých důvodů kondiční bruslení z hokeje mládeže téměř vymizelo. Bez tohoto tréninku nelze herní výkon zvýšit. 

Zažitým návykem tréninku ledního hokeje je závěrečné anaerobní bruslení. Tento návyk vždy patřil do tréninku ledního hokeje a není třeba ho měnit. Na metodické poučky o stavbě tréninkové jednotky je třeba v tomto případě zapomenout.  

Kondiční trénink si nelze představit bez náročného tréninku síly. Po tréninku síly jsou nejvhodnějším kondiční aktivitou v přípravném období sportovní hry. 

Rozdíl v tréninku síly mládeže a dospělých je v prostředcích a velikosti odporu. 

Současná fitness centra zaplavily technologie a sofistikovaná aparatura na posilování. Tento trend neminula a ni trénink síly v ledním hokeji. Chtěl bych zdůraznit, že tím hlavním, co hráč ledního hokeje v tréninku síly potřebuje, jsou volná břemena a cvičení typu "game-like".  

Luděk Bukač:"Základ herního výkonu tvoří bruslení, kličkování, přihrávání a střelba. Trénink dovednosti je založen na drilu a řízeném zatěžování." 

Fotbalová paralela: do Čech dorazil Coerver Coaching, hodně drilově založená metodika, světově uznávaná. Drill jistě nerozvíjí samostatnost rozhodování. Nicméně trénink konkrétních dovedností, kterou pak samostatně hráč použije, se bez drilu neobejde. Nejtěžším bývá pak přenos takto získaných dovedností do zápasu, tedy herních podmínek. Musíme tedy včas a v dostatečné míře zapojovat herní kontext. Představa, že se hráč naučí kop nártem či placírkou, kličku přešlápnutím atd., pouhou hrou je lichá. Základní podmínkou naučení se jakékoliv dovednosti je dostatečný počet opakování dané činnosti. Dostatečný počet opakování těžko zajistí jen volná hra. Nostalgické vzpomínání na pláckový fotbal, kde se kluci přirozenou cestou pouhou hrou naučili "všemu", je krátkozraké a nic neřešící.

Kdy je už dril nevhodný naznačují další poznámky Luďka Bukače:"Cíleně nacvičovaná vzorová spolupráce vstupující do vědomé deklarativní paměti vnáší do rozhodování v situacích pod tlakem neadekvátní stereotyp. Nácvik vzorové spolupráce řešení problému zdánlivě zjednodušuje, nicméně odvádí od tréninku rozhodování.

Takže po drilu evidentně musí následovat herní trénink. K tomu Luděk Bukač:"Stálou otázkou tréninkové jednotky je poměr k tréninkové hře. Tento poměr se nedá přesně určit, je proměnlivý. Vždy záleží na konkrétní situaci, únavě, psychickém stavu a pozornosti hráčů. Je-li průběh plánovaného tréninku dobrý, tréninková hra nachází své uplatnění obvykle v závěru. Nefunguje-li trénink, hráči se trápí a jsou nekoncentrovaní, potom se plánovaný program zpravidla  změní na trénink střelby, kondičního bruslení, popřípadě přejde na tréninkovou hru. Tréninková hra je prostředkem, který každý hráč miluje."

Ano, trenér se nemůže bezhlavě držet ani sebelepšího tréninkového plánu, který je vždy primárně zaměřen na rozvoj schopností či dovedností. Je třeba prokázat i jistou míru empatie, vnímat náladu hráčů i týmové klima a umět si tyto prvky uvědomit, vyhodnotit, reagovat na ně, případně ovlivnit. Jak často konstatuje Marian Jelínek. S myslí hráčů pracujeme velmi málo. První krok k tomu to změnit, je začít se myslí hráčů zabývat. To částečně koresponduje i s dalším tvrzením Luďka Bukače:"Současný program tréninku mládeže je cílen na vysoký objem, nespecifickou kondici a vítězství.  Od raného mládí jsou hráči pod nežádoucím tlakem, bojují s časem, těžko se koncentrují a opomíjejí kvalitu tréninku. Zanedbávány jsou škola, trénink i výchova."

Jak probíhá výuka hry na hudební nástroj v naši typické umělecké škole? Žák dochází ke svému učiteli hudby 1-2x týdně. Přehraje domácí úkol a dostane další. Přehraný domácí úkol je předmětem korigování, vysvětlování, dolaďování toho, co by již měl žák zvládat. Při zadávání nového úkolu je žák seznámen s novinkami, které pak sám doma cvičí. Těžiště pokroku spočívá z velké části na žáku samotném a jeho pilném domácím cvičení. Tento model můžeme z části aplikovat jistě i na hokej či fotbal.

Luděk Bukač:"Každý individuální sportovec věnuje velkou pozornost tréninku techniky. Ve srovnání s Kanadou, USA, Ruskem, Švédskem a Finskem naši koučové i hráči tento požadavek podceňují. Zřejmě panuje dojem, že herní praxe je pro rozvoj techniky dostačujícím prostředkem. Není to pravda. O techniku dovedností se musí starat sám hráč a pomáhat mu kouč. Součástí herní vášně je neustálé procvičování techniky hole."

Fotbalová paralela: těžištěm fotbalových domácích úkolů budou různé manipulace s míčem, nožičky, stehýnka, hlavičky. Když se najde vhodná zeď, lze pilovat i různé kopy a tak i první dotek čili zpracování. Trenér pak vystupuje v roli učitele hudby při korigování, zadávání a hodnocení domácích úkolů.

K tomu zase Luděk Bukač:"Koučování techniky je expertní záležitostí. Základním kritériem pro hodnocení techniky je účinnost. Změnit techniku bruslení špičkového hráče je teoretickou iluzí a komerčním klamem."

 

 

 

Citace z knihy Luděk Bukač: Trénink herní přirozenosti(Kouzlo hráčského naturelu) byly použité se souhlasem nakladatele.  

 

 

 

Komentáře

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."