Inspirace, motivace
Stojí to za to ...
Čtvrtek, 12 Březen 2015 19:08
Dnes něco pro rodiče. A co je pro rodiče, to je určitě i pro trenéry mládeže.
Zvláště u nejmladších kategorií je to pro rodiče někdy pěkná honička. Třikrát týdně vozit svou ratolest na trénink, řešit problémy v práci, při tom nervózně sledovat hodinky, doufat, že porada skončí včas, že si šéf nevymyslí nějakou extra prácičku a pak případně ve spěchu volat druhému rodiči či prarodičům, že musí malého fotbalistu dnes dopravit na trénink oni, tam počkat 2 hodiny a přivést jej zpět. Ani o víkendu se situace nemusí uklidnit. Je spousta zaměstnání, která vyžadují nepřetržitý směnný provoz a kolegové nemusí být vždy vstřícní k překládání pohotovostí a směn. Riskovat ztrátu zaměstnání a kariéry kvůli svým dětem? Proč ne! Děti za to stojí, ale také musí něco jíst, do něčeho se oblékat, mít doma teplo a sucho …
Přesto všechno, jistě je toho mnohem více, to za to stojí. A je úplně jedno, zda vychováme dalšího Messiho nebo „jen“ dobrého člověka se zájmem o sport. Přesvědčí Vás volně převyprávěný text jedné celkem známé písničky … Harry Chapin: Cat’s In The Cradle.
Byla to velká událost,
nedávno přišel můj syn na svět.
Měl jsem tolik starostí,
najednou koukám a on už chodí.
A najednou už i mluví a říká:
„Tatí, jednou bych chtěl být jako ty!“
Kdy přijdeš domů, tatí ?
Nevím kdy, ale až přijdu,
budeme spolu, uvidíš, bude to fajn.
Mému synovi je už deset let.
Říká:“Díky za míč, tati,
pojď si se mnou hrát.
Naučíš mě házet?“
„Ne dnes ne. Mám mnoho práce.“
„To nevadí.“
A odešel pryč s podivným úsměvem.
A říká si:“Jednou budu jako můj táta,
ano jednou budu jako on.“
Kdy přijdeš domů, tatí ?
Nevím kdy, ale až přijdu,
budeme spolu, uvidíš, bude to fajn.
Ó, právě dokončil vysokou školu.
Jak mu to sluší, už je z něho muž:
"Synu, jsem na tebe pyšný, sednem si spolu?“
Zakroutí hlavou a s úsměvem odpoví:
„Tati, potřeboval bych spíš půjčit auto.
Posedíme jindy. Půjčíš mi ty klíče?“
Kdy přijdeš domů, tatí ?
Nevím kdy, ale až přijdu,
budeme spolu, uvidíš, bude to fajn.
Už jsem nějaký čas v důchodu,
můj syn se odstěhoval.
Nedávno jsem mu zavolal.
Řekl jsem: “Rád bych tě viděl, kdyby tě to nevadilo.“
On odpoví: „Tati, velmi rád, až najdu čas.
Mám novou práci, je to fofr a děti mají chřipku.
Určitě tě rád uvidím.“
Kdy přijdeš domů, tatí ?
Nevím kdy, ale až přijdu,
budeme spolu, uvidíš, bude to fajn.
Jak zavěsil, uvědomil jsem si.
Chtěl být jako já a je celý já …
Tak co ? Najdete si o víkendu čas na další turnaj ?
Čas si našel a přeložil Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz
| Komentáře |
|
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
Powered by !JoomlaComment 3.26