Holandská vize očima Američana

32. Vytváření prostoru

Pondělí, 01 Prosinec 2008 13:02

„S jejich presováním a rotací, Holanďané vytvořili prostor, který dříve nikdy neexistoval. Všichni ostatní hráli ortodoxním způsobem, pevně určené řady a posty. Holandský přístup byl zcela odlišný.“ Dave Sexton

Roztahování hry, hra do šířky

Ustupující obrana se stahuje před vlastní branku, aby uzavřela prostor před brankou a zabránila průniku soupeře blíže k bráně. Když má soupeř míč, bránící tým se snaží zůstat kompaktním a udržet vhodné vzdálenosti mezi jednotlivými řadami i uvnitř řad. „Fotbal je hra proti soupeři, který se nám snaží zamezit ve vniknutí do chráněného prostoru ( v konečné fázi to je vždy prostor před brankou, odkud se dá skórovat ) zahušťováním a zmenšováním herního prostoru a následně získat míč. Prvním úkolem útočícího týmu bývá vytvořit si dostatečný prostor roztažením soupeře do stran. Hra do šířky je odpověď na obrannou snahu o koncentraci.

Na obrázku brankář právě získal míč, a modří zakládají útok. Pokud všichni poběží ve směrů žluté čáry, celkem lehce je obsadí soupeřovi hráči. Když krajní obránci vyběhnout ve směru modrých čar, má soupeř velký problém.

„Je také chyba hráče s míčem, když přihrává dříve než spoluhráč zaujme vhodnou pozici. Buď musí hráč přijmout přihrávku v nevýhodné pozici nebo je přihrávka zachycena, protože přihrávka nemá dostatečnou razanci a nedostihne nabíhajícího si hráče.“

Soupeř může být také roztažen do hloubky. Efekt, který to přináší, je zvětšení prostoru mezi jednotlivými řadami.

Pohyby

Obránci reagují na 3 věci:

• pohyb míče
• pohyb soupeře
• pohyb soupeřových spoluhráčů

Protože útočící hráč s míčem zcela kontroluje 2 z uvedených 3 pohybů, je ve velké výhodě. Může „manipulovat“ s obráncem. Smyslem vytváření prostoru je dostat bránící hráče do pro ně nevýhodného postavení.

Útočení s a bez míče

Na animaci-fáze 1 běží hráč s míčem napříč k rohovému praporku. Oba obránci ho sledují. Nevnímají tento pohyb jako nebezpečný a mají na to dostatek času, ve fotbale je čas služebníkem obrany.

Na animaci-fáze 2 byli obránci nataženi do nevýhodné pozice, protože útočník může dostat přihrávku za ně. ( To je příklad vytvoření prostoru zůstáním stát, tak nechá obránce, aby mu sami uvolnili prostor.) Útočník s míčem byl tedy schopný vytvořit prostor svým pohybem pro spoluhráče. Obránci sledujíce útočníka s míčem odkryli prostor pro jeho spoluhráče. Rychlým přenesením hry může být obrana překonána. Obránci nenávidí, když je míč zahrán do prostoru, který právě opustili.


Na další animaci je situace 2v1. Útočník vede míč přímo na obránce. To často vede k tomu, že se obránce zastaví a to čelem k útočníkovi. Prostor za obráncem je zranitelný. Obránce přestal ustupovat a útočník se ho zkusí překonat individuálně či přihrávkou.

 

 

 

 

 

Tým, který disponuje hráči, kteří vědí jak, kdy, kam a proč vést míč, má velkou výhodu, když je v držení míče. Hráč, který umí vytvořit prostor pro sebe či spoluhráče je pro soupeře vždy značným problémem.

Na animaci vidíme příklad falešného naběhnutí. Útočník s míčem má před sebou 2 obránce v dobrém obranném postavení. Napadající má jištění, situace je pod kontrolou. Spoluhráč nabíhá před zajišťujícím obráncem naznačeným směrem a říká si o míč. Zajišťující obránce ho sleduje. ( Obránci budou reagovat, když se útočníci snaží naběhnout do prostoru za ně. ) Nyní může útočník s míčem podstoupit souboj 1v1 a pokusit se uvolnit do středu. V mládežnickém fotbalu není tato taktika příliš používána. Dítě, kdykoliv naběhne, očekává, že dostane přihrávku. Je to však chytrá taktika a když si uvědomíme jak často je použitelná, má smysl se jí zabývat.

Poslední animace ukazuje další způsob práce s prostorem zpětným nabíháním. V situaci 2 se nabíhající útočník pohybuje zpět směrem ke spoluhráči s míčem a táhne tak obránce s sebou. Pokud dojde k přihrávce, nejspíš dojde k souboji 1v1. Útočící tým se sám připravuje o prostor, dochází k zahuštění prostoru, ve kterém bude mít problémy kontrolovat míč.
V situaci 1 hráč nejdříve provede pohyb pryč z prostoru, který chce využít. Obránce na to reaguje a zaujímá pozici mezí ním a brankou. Pak provádí nabíhající hráč náhlou změnu směru a jde si pro přihrávku. Tak byly vytvořeny prostorové podmínky pro přihrávku, jelikož prostor zůstal otevřený a obránce bude minimálně krok pozadu, takže nebude schopný vytvořit takový tlak.
Obdobně lze použít tento manévr opačným směrem: nabíhající útočník si jde pro přihrávku směrem ke spoluhráči s míčem jako v situaci 1 a prudkou změnou směru se vrací do uvolněného prostoru.

Vytváření prostoru využitím techniky

Výše jsme viděli, jak může být vytvořen prostor vedením míče či pohybem bez míče. Krytí míče, je další způsob, jak vytvářet prostor, využívaje techniku. Když je hráč s míčem pod tlakem, má velmi málo prostoru a též jeho přehled o dění na hřišti se většinou zužuje na několik metrů kolem něho. Jedna užitečná rada pro mladé hráče v této situaci je nepanikařit, když nevíš kde je soupeř, jdi tam, kde víš, že není. Děti velmi často ztrácí trpělivost a zkouší přejít přes soupeře a ztrácí míč. Nevyužívají prostoru pro udržení míče než přijde pomoc či pro vyvedení míče z potíží.

Kontrola nad míčem, zpracování , kvalitní první dotek, to jsou další prostředky pro vytváření prostoru. Dobří hráči míč ovládají, slabí jej honí. Zpracováním to však nekončí, naopak začíná. Ať už následuje střelba, přihrávka či vedení míče, první dotek by měl připravit situaci pro další akci. To znamená zpracovat míč ( dostat pod kontrolu ), ale nechat ho v pohybu. Zastavování míče zbržďuje i hru samotnou. Různé hry na 2-3 doteky, kdy se nesmí zastavit míč, podporují tento způsob hry. A nakonec, jestliže je hráč s míčem pod tlakem, měl by míč dostat pryč z tohoto tlaku.

Střelba z dálky rovněž vytváří prostor. Týmy, které mají hráče schopné vystřelit z dálky, mohou z tohoto těžit. Obrana soupeře musí posunout svůj obranný blok dále od brány a tak uvolnit prostor za sebou.

Rychlá a přesná přihrávka je nejlepší způsob jak získat prostor, protože žádný hráč není tak rychlý jako míč. Aby tým mohl hrát „circulation football“, potřebuje:

• excelentní TMK. Nestačí jen jeden z elementů, je potřeba ovládat všechny. Zahrnuje to široké spektrum dovedností. Obounohý hráč vybavený fintami a klamavými pohyby, schopný hrát na dlouhé vzdálenosti i na malém prostoru, klid, soustředěnost, koncentrace pod tlakem. Kvalita TMK je relativní podle požadavků průběhu hry.
• míč na zemi. Tým může hrát rychle a plynule, když je schopen udržet míč na zemi. Hra vzduchem se jen zdá rychlejší, ve skutečnosti vede k tomu, že hráči míč neustále honí, než aby oni proháněli míč. Děti brzy přechází na velká hřiště a mají s tím problémy. Hra je pak často degradována na souboj s velkým hřištěm.

„Efektivní útočná hra není možná bez vytváření prostoru. Čím větším množství způsobů jak si vytvořit prostor mužstvo ovládá, tím těžší je pro soupeře efektivně bránit."