Kompenzační cvičení

Tréninková jednotka - teoretická část

Tréninková jednotka je základní a hlavní cyklus sportovní přípravy.

 

V tréninkové jednotce se realizují úkoly vycházející z koncepce tréninku, ta je ztvárněna v cyklech různé délky. Délka tréninkové jednotky je často proměnlivá, u dětí trvá 60-90 minut. Jednotlivé části zaujímají různý poměr v závislosti na obsahu tréninku. Obvykle rozeznáváme 4 základní části tréninkové jednotky – úvodní, průpravnou, hlavní a závěrečnou.

1. Úvodní část

Je situována na začátku tréninku a slouží k přípravě organizmu na hlavní část.

1) Psychická příprava

Spočívá v seznámení se s obsahem tréninku a navození pracovní aktivity. Hlavní úkol slouží k uvědomění kázně, plnění úkolů a soustředění se na prováděnou činnost. Trenér seznámí děti, co bude náplní tréninku, na co je důležité se zaměřit a motivuje je pro další činnost.

2) Rozcvičení

Má 2 části:
a) Zahřátí a prokrvení organismu – rušná část

b) Uvolňovací, protahovací a posilovací cvičení
Využíváme pomalé protahovací cviky s využitím velkého rozsahu pohybů v kloubech s menším počtem opakováním.

2. Průpravná část

Úkolem je připravit organizmus jako celek na následující část tréninku. Zabezpečuje zapojení energetických zdrojů pro pohyb, optimalizuje činnost jednotlivých funkčních systémů (dýchacího, srdečně cévního,….) a centrální nervové soustavy. Využívají se cvičení, která slouží jako průprava pro cvičení v hlavní části (např. atletická abeceda, běžecká cvičení,..).

3. Hlavní část

Má za úkol plnit cíl tréninku. Obsahem může být rozvoj jedné i několika pohybových schopností (koordinace, rychlost, síla a vytrvalost) a dovedností. U dětí ve věku 6-7 je nutné vždy zařazovat cvičení rozvíjející všechny pohybové dovedností. S narůstajícím věkem v tréninku využíváme cvičení zaměřená konkrétně na jednotlivé pohybové schopnosti nebo jejich kombinací.

Posloupnost jednotlivých cvičení zaměřená na pohybové schopnosti:

1) Koordinační cvičení

Vyžadují vysokou úroveň připravenosti centrální nervové soustavy, proto ji zařazujeme na první místo v hlavní části. Jedná se o zatížení, které není náročné na množství energie, a proto nedochází k jejímu výraznějšímu čerpání. Pro tato cvičení je důležitá soustředěnost a pozornost.
Příklad: nácvik techniky, gymnastické zatížení, nácvik herních variant,..

2) Rychlostní cvičení

Jsou charakteristická velkými požadavky na množství energetických zdrojů a vysokými nároky na aktivitu nervové soustavy. Pro maximální rychlost je důležitá motivace.
Příklad: krátké sprinty, soutěživé hry,…

3) Silová cvičení

Nevyžadují takové množství energie jako u rychlostních cvičeních, ani takovou míru aktivace nervové soustavy jako u koordinačních cvičeních. Proto je řadíme až na třetí místo v hlavní části tréninku.
Příklad: přetahování, přetlačování, posilovací kruhový trénink,..

4) Vytrvalostní cvičení

Podstata rozvoje spočívá ve vyčerpání energetických zdrojů pro pohyb i aktivity nervové soustavy. Jsou náročná na vůli.
Příklad: kondiční cvičení, výběhy, hry, při kterých děti zapomínají na únavu,…

Závěrečná část

Slouží ke zklidnění organismu a k zahájení zotavení organismu. V úplném závěru by měl trenér zhodnotit trénink a motivovat děti do další přípravy.

Rozdělujeme na 2 části:

1) Část dynamická

Spočívá ve cvičení s nízkou intenzitou. Cílem je urychlit zotavení organismu po tréninku a začít odbourávat odpadní látky.

Příklad: vyklusání, drobné hry,…

2) Část statická

Zahrnuje závěrečné protažení svalů. Cvičení by měla být delší a s větším počtem opakováním.