Trénoval Petra Čecha, rozhovor s Jiřím Krbečkem

Pondělí, 27 Duben 2009 06:22

Ve své době špičkový brankář se zahraničními zkušenostmi, nyní špičkový trenér, jehož rukama prošli takoví borci jako Petr Čech ( FC Chelsea ) či Martin Ticháček ( FC Viktoria Plzeň ). Není co dodat, snad jen zmínit velmi příjemnou atmosféru našeho „povídání“, které probíhalo chvilku po brankářském tréninku dorostenců v tréninkovém centru FC Viktoria Plzeň v Luční ulici přímo v jedné ze šaten. Cítíte ten pravý brankářský pot ?

Fotbalový životopis . . .

Jako hráč ?
Začínal jsem v Tlučné jako hráč, ale pak si mi pan Žaloudek přivedl sem do Plzně, vlastně ještě v žácích, pak jsem pokračoval v dorostu. Jako dorostenec jsem už chvilku působil v Áčku. V té době jsem byl v nároďáku od U16 do U21. Hrál jsem finále mistrovství Evropy, kde jsme skončili druzí. Byli jsme na mistrovství světa v Mexiku. Po skončení dorosteneckého věku jsem šel na vojnu do Chebu, kde jsem vydržel 10 let. Z Chebu jsem šel na rok do Řecka, kde jsem chytal 1. řeckou ligu ve Škoda Xanti. Pak jsem šel na dva roky do Zlína, dále na dva roky do Teplic. Po návratu z Teplic jsem působil v nižších soutěžích v Německu a už i jako trenér tady.

Přicházíme k trenérské kariéře.
Začal jsem trénovat gólmany. První co mi přišlo do ruky byla dvojice Čech Ticháček. Takže mi na začátek asi nic lepšího nemohlo potkat. Postupně jsem pak prošel i jako asistent trenérů Kováče, Michálka, Buzka v podstatě všechny dorosty co tady existovaly. Nakonec to dopadlo tak, že se vytvořila funkce profesionálního trenéra brankářů, což si myslím že je věc, která by neměla chybět v žádném profesionálním klubu. V současné době mám na starosti všechny gólmany od přípravky až po B mužstvo mužů. To je asi tak 30-33 gólmanů.

Jak dlouho existuje tato funkce ?
Asi tak 1 rok.

V jiných ligových klubech je to také ?
Mají to všechny ligové kluby.

Takže bylo na čase !
No, já jsem to v podstatě dělal vždycky, ale při práci. Ale to nejde stihnout 30 gólmanů a k tomu chodit do práce. Zítra třeba máme trénink v půl osmé ráno. Dnes jsem tady celý den. Petr Kouba to dělá ve Spartě, Pavel Srníček v Baníku, Petr Kostelník v Bohemce. Takže se tak potkáváme a mají to všichni. Všichni jsou většinou moji kamarádi.

Brankářský trénink

Kdy začínat se speciálním brankařským tréninkem ?
Nejmladší kluky které mám jsou ročníky 99, to znamená, že je jim 10 let, ale chodí se mnou už rok. Začali se mnou v 9 letech. Tam bych to ještě nenazval speciálním brankařským tréninkem. Spíš mi jde o to, abych zabránil vypěstování si špatných návyků. Aby to bylo včas podchycené. Z praktického hlediska jde o správné chytání míče, správně položené prsty, správná poloha nohou, nebýt v záklonu atd. Dále s nimi dělám obratnost ve spojení se správným brankařským postavením. Ale není to nic náročného. Je to hlavně formou hry. Totiž ty zlozvyky, které by se naučili, hlavně jde o práci nohou – špatné postavení, a práci rukou – špatné postavení rukou, dvě základní věci pro gólmana, se potom strašně těžko odstraňují.

Znáte situaci v jiným klubech ?
Vedeme na toto téma diskuzi třeba s Petrem Koubou ve Spartě. Ten to tam nedělá. Bere si gólmany až v dorostu, mladší věkové kategorie nechává na trenérech. Nemůžeme se na tom stále dohodnout.

To mě přijde dost zásadní věc v přístupu k výchově brankářů ?
No jasně. Já mu to taky říkám. On má tu výhodu, že u žáků působí trenér, nějaký kluk z fakulty, který to dělá při fakultě, a zaměřuje se na gólmany.

Takže to není takový rozdíl ?
Defakto ne, ale nedělá to tolik. Je to jen takové okrajové. Já s nimi pracuji mnohem více. Už od těch 9 let s nimi pracuji v rámci nějakého dlouhodobého plánu.

Jak často trénují s Vámi ?
Jednou týdně se mnou, každá věková kategorie zvlášť.

Otázka výběru. Už v 9 letech máte vytipované kluky s vhodnými předpoklady pro brankářské řemeslo nebo je to jen na jejich zájmu ?
Neřeším to nějakým striktním výběrem, spíš mi jde o to, že do toho ti kluci mají chuť. Jsem proti tomu, aby se tak brzo hráči zaškatulkovávali. Někteří se nakonec stanou hráči a naopak. Měli by si vyzkoušet všechno. Takže s gólmany normálně hrajeme na dvě branky.

Žádná selekce, necháváte tomu volný průběh !
Ano, ale většinou kdo se mnou začal, tak už v té bráně zůstal. Málokdy se mě stalo, že by někdo přeběhl.

Takže se jim u Vás líbí ?
Myslím si, že ano. Snažím se to dělat pestrý, neopakovat, zařazovat různé formy soutěže, zábavnou formu.

Můžeme si tedy obecně popsat Vaší tréninkovou jednotku, je na něco zaměřená nebo se snažíte vždy dotknout více aspektů brankářského umění ?
Hlavní brankařský trénink je v pondělí, žákovský v úterý. Trénink má samozřejmě všechny náležitosti – rozcvičení, obratnost, … . Základní struktura je daná a dá se říci neměnná. Hlavní část je pak na něco zaměřená. Třeba zaměření na centry, odrazová síla, rozehrávka. To už se bavíme o kategoriích dorostů a starších žáků.

Reagujete v tréninku také na zápas nebo se striktně držíte nějakého dlouhodobého plánu ?
Většinou reaguji na problém, který se v zápase objeví. Když vidím, že je třeba problém s malou domů, tak se na to v tréninku zaměříme. Snažím se reagovat na problémy, které se objevují. Zvláště u těch menších, kteří rostou, se postupně objevují různé problémy, související s jejich růstem. Někdo rychleji vyroste, má problém s koordinací, někomu rychleji vyroste noha, má problém s kopáním. Dá se tedy říci, že reagujeme operativně.

Můžeme porovnat tréninkové procesy současné a když vy jste byl kluk. Asi hlavně v kontextu změny pravidel s malou domů ?
K této změně došlo, když jsem odcházel do Řecka. Změna prostředí, jiná řeč a ještě změna pravidel. Takže to tam bylo chvíli úplně v pytli. Komunikace s obranou byla o to důležitější a já jsem se to musel rychle naučit. Řecky jsem neuměl ani slovo. Naštěstí tam byl český trenér – pan Táborský, se kterým jsme se vždycky domluvili, co po těch hráčích chtít. Postupně jsem se naučil mluvit a už to bylo v pohodě.

S hráči jste tedy komunikoval řecky !
Ano. Pak když jsem se vrátil do Čech do Zlína, tak jsem prvních 14 dní dirigoval obranu v Řečtině. Zažil jsem tu změnu zažil na vlastní kůži a vím o čem mluvím – myšleno změnu pravidel.

A to porovnání tréninkového procesu „včera a dnes“ ?
Mě dostal nahoru vlastně pan Žaloudek a zažil jsem takovou tu éru, která se kryla i s tréninkovým procesem hráčů, nazval bych to východním stylem. Hodně síly, hodně vytrvalosti, atletika, těžké vesty, posilování. Převládala obecná vytrvalost, kondice a tak dále. Dnes je všechno zaměřeno na rychlé nohy, dynamika, intervalově a tak dále. To se projevuje jak v tréninku hráčů, tak brankářů. I s Petrem Čechem se trénovalo jinak než trénuji s dorostem teď. Měli jsem větší objemy, tam kde on měl 6 překážek dáváme nyní 2, 3 a máme více cvičení na koordinaci dolních končetin, rychlé nohy. Ve cvičeních, kde nyní děláme 3-4 opakování, jsme s Petrem dělali opakováních 8. Člověk se snaží moderních trendům přizpůsobit a shání informace kde se dá.

A také přišla větší potřeba hry nohou.
No jasně a nejen to. Dnes už všichni hrají zónovou obranu, což ještě zdůraznilo brankářovu potřebu hry nohama, jelikož jak známo, v tomto systému brankář často funguje jak další hráč-stoper. Apeloval bych na hru nohou. Ta je u brankáře velmi důležitá, je to vlastně jedenáctý hráč. Věnujeme tomu velkou pozornost. Praktikujeme spoustu cvičení na toto téma, pokud už jsou vyspělejší, koupou sami na sebe, zastupují moji roli nahrávače. U těch menších to ještě samozřejmě nejde, protože by to neplnilo účel ve smyslu potřebné kvality střely či přihrávky v rámci daného cvičení.

Trochu odbočím, co říkáte uvažované změní pravidel v mladších kategoriích. Mladší žáci by mohli hrát na šířku hřiště s menším počtem hráčů jako v přípravce ? Věková hranice, kdy by se přecházelo na velké hřiště, by se posunula.
To jsou 96 a 97. No 96 nemohou hrát na šířku, to je nesmysl, zvláště u ligových týmů. Ligový žáci jsou u nás 94 a 96. Dejme tomu ještě ty 97.

Rozdělil byste ještě mladší žáky na jakési podkategórie.
Ano, tu nejvyšší soutěž už bych „nedegradoval“ na šířku. V nejvyšším ročníku mladších žáků bych to nedělal bez ohledu na úroveň soutěže. Prostě poslední ročních mladších žáků by měl hrát na celé hřiště. Za rok přijdou do starších a je to šok.

Ten šok musí někdy nastat, je jen otázka kdy ?
Je to o návycích a 13leté kluky nechat hrát na šířku ? To se mi nezdá. Mě vadí i to, že ti 13letí kopou malé rohy. Když máte trochu střelce, zápas je tím hodně ovlivněný. Mluvím z vlastní zkušenosti. Když kopali rohy v mladších žácích můj Tomáš (nyní hráč ligového týmu) s Martinem Filem (nyní v Norsku), tak to bylo úplně jednoduchý. Martin Filo to posunul Tomášovi, který už měl vyspělou kopací techniku, ten to narval pod klacek (pod břevno) a byl gól. Mohli jsme jít na půlku. Co roh, to gól.

Jdeme dál. Používání rukavic ?
Dneska tomu nezabráníte i kdybyste chtěl. Je to trend. Vidím to na těch různých brankářských kempech. Prodejem rukavic se i zabývám. S Ivo Viktorem máme brankářský kemp. Když jedno odpoledne věnujeme ukázkám a prodeji brankářských rukavic, tak to hltají více než přednášku Ivo Viktora. Je to hit.

Takže je to jen módní výstřelek ?
Ne, rukavice se musí používat. V současné době už se vyrábí takové rukavice, které těm gólmanům opravdu pomohou balóny udržet. Je to určitě usnadnění práce pro gólmany. Co se týče používání při tréninku, tak při rozcvičení nebo při nějaké obratnosti, proč ne bez rukavic. Při střelbě a dalších věcech už ty rukavice ano.

A od mala.
V podstatě ano. Tomu stejně nezabráníte. Oni si je nechtějí sundat ani při rozcvičování. To neřeším.

Používání nákoleníků, náloketníků a jiných ochranných pomůcek ?
Můj názor je ten, a říkám to na všech přednáškách, že by to měli používat a nutím je k tomu. Dneska jsou už tepláky vycpaný, overalové kombinézy. Kdyby to bylo za nás, tak nechodím tak, jak chodím-kulhám teď. Nutím je do nákoleníků a náloketníků. Kolena, lokty a boky jsou, když pominu ruce, tři nejdůležitější věci pro gólmana. Když máte koleno v háji, je to jako u hráče. Ale u gólmanů to platí i pro loket. Když si odřete loket, tak na něj 14 dní nespadnete. Když si odřete bok, 14 dní nebudete padat. Budete flákat trénink, trenér vás nepostaví. Nebo musíte chytat i s tímto zraněním, hojí se vám to 3x déle. Místo 14 dnů to hojíte 2 měsíce a 2 měsíce to šetříte při tréninku i zápase. Znám to ze své vlastní zkušenosti. Takže ochranné pomůcky určitě ano.

Setkáváme se někdy s opačným názorem, který bývá zdůvodněn takto. Ochranné pomůcky brání rozvoji správné techniky. Když brankář správně padá, neměl by se poranit. Pokud se spoléhá na ochranné pomůcky, může si vypěstovat nevhodné návyky ( špatné pokládání kolena, … ) ?
S tím nemohu souhlasit, to je věc trenéra, učit své svěřence správné technice. Když jde přes koleno, tak je to špatně ať mám či nemám nákolenku. Důležité je to zdraví, bez kterého může brankař přijít o místo v sestavě. Když jste frajeři a jdete do haly v trenýrkách, máte odřený bok a pak 14 dní netrénujete, jste vyrovnaná dvojice, trenér vás ze sestavy vyhodí a už se třeba nevrátíte.

Talenti ve vašich rukou

Petr Čech. Říká se, že začínal jako hráč.
Ano, ale když jsem k němu přišel, tak byl v žácích a to už dávno chytal. V 16 letech začal chytat ligu už za nejstarší dorost a v 17 už chytal v Blšanech ligu.

Rodí se nám někde další Čech, vím třeba o Šebkovi z Tachova ?
Šebek je taková zajímavá kapitola. Přišel mi sem na konci žákovského věku. Vydržel tady půl roku. Už tehdy měl velké problémy s přesunem z Tachova do Plzně na internát.

V jakém smyslu ?
Odloučení od rodiny. No, a po těch 6 měsících ho šoupli do Londýna. Přechod do Londýna nezvládnul a vlastně tam odsud utekl. Vrátil se ke mně, i když ho lákala Sparta i Slávie. Asi jsem na něm zanechal dobrý dojem, takže kontaktoval mě a chtěl trénovat se mnou. Přišel v hrozném psychickým stavu, půl roku jsem ho tady dával dohromady. Dostali jsme tedy na půl roku povolení hostování z FC Chelsea, za půl roku se tam vrátil. Teď je tam již půl roku, dělá už trojku v prvním týmu a pan Scolari si ho nemůže vynachválit.

Takže máte dva brankáře v prvním týmu Chelsea ?
Přesně tak. Ivo Viktor mi vždycky říká:“Ty si geniální trenér, máš dva gólmany v Chelsea !“

To musím souhlasit bez veškeré nadsázky. Jak na něj anglická Chelsea přišla ?
Agenti. I Chelsea má v Čechách své zástupce. Jděte se podívat na utkání mezi krajskými výběry. Na tribuně sedí plno lidí, spousta z nich jsou agenti. A když se tam objeví gólman, který má ve 14 letech 197cm, umí chytat a kopat, tak se o něj pere celý svět.

Váš druhý syn nyní chytá v Příbrami !?
Je na hostování v Příbrami, které bude brzy končit. Bohužel dostává jednu pecku za druhou. Když mohl být jedničkou tady v Plzni, tak si přetrhal vazy v koleně. Dostával se z toho ve Varech celkem dobře. Mezi tím se tady ale chytil Daněk a přes něj to nešlo. Když se opět konečně začal prosazovat, chytil ty dvě slavný penalty proti Slávii, týmu se zrovna nedařilo, takže se točili gólmani. Ale to beru. Horší jsou ty zdravotní rány osudu. Šel do Příbrami, kde odchytal 8 kol vynikajícím způsobem, lidi ho milovali, byl tam „bůh“. Spokojenost na všech stranách. Přišlo poslední kolo s Bohémkou, rána na koleno, vazy zase natržený. Podle mě úplně zbytečný zákrok od protihráče. Dokonce podzimu konec. Momentálně je Lukáš zdravý, ale dělá dvojku. Jsou to dva úplně vyrovnaní gólmani, kteří jsou stejný ročník, chytali spolu i v nároďáku U16-19. Musí se o to poprat, ale je mi ho líto, protože vždycky když se vydrápal nahoru, tak přišla nějaká rána.

Kempy

Účastníte se různých brankářských kempů. Pojďme si chvilku popovídat o nich.
Dělám tři druhy kempů. Sám spolu s Petrem Huttou dělám krajské kempy. 20.4. nás zrovna jeden čeká. Tam se může zúčastnit každý, kdo se přihlásí. Rozesílám přihlášky na všechny kluby.

Žádná selekce ?
Ne, většinou uspokojíme všechny zájemce, protože kapacita je celkem velká.

To je Vaše vlastní iniciativa ?
Ano, v podstatě taková moje brankařská škola. Pak je další kemp tady v kraji, v Dýšiný. Jednou za rok. Tam jezdí i Ivo Viktor. Zveme si tam 12 nejlepších gólmanů z kraje. Většinou to vybírám ze dvou posledních ročníků žáků.

A ten poslední ?
To je brankářská škola Ivo Viktora. Pořádáme ji v létě v Hluku na Moravě. Zde je asi 50 gólmanů z celé republiky. Tam je těžké se dostat, protože třeba loni bylo 140 přihlášek a bereme jen těch 50. Nominace řeší krajští trenéři mládeže.

Pak ještě pro reprezentaci také s Ivo Viktorem dělám soustředění pro 14-15leté. To je také jednou za rok. Tam je už z každého kraje pouze jeden gólman.

Máte tak přehled o celé republice, neujde vám žádný talent ?
Je to tak. Proto vím, že mám teď tady v Plzni silný ročníky. Těším se až to začne lézt ze žáků a začne se to vracet. Mám silnou 92 i vynikající 93,94,95,96.

Agenti, skauti

Často slyším na jejich adresu kritiku. Co vy na to, jak je vnímáte ?
Skautů se nezbavíte, prostě existují a budou existovat. Je však rozdíl skaut a skaut. Já mám třeba dobré zkušenosti s panem Paskou. Dělá moje kluky(syny). Když už ten skaut musí být, tak ať se o ty kluky skutečně stará. Když je nějaký problém, pomáhá s jeho řešením. Třeba při úraze, zajistí vyšetření a podobně. Štvou mě skauti, a takových znám mraky, kteří přijdou a jenom chtějí ulovit hráče. Něco mu naslibují, při prvním kontaktu přivezou kopačky a mají ho podepsaného. Tím to končí.

Co třeba dělá pan Paska pro Vaše syny ?
Lukáš se zranil v Příbrami a Jirka Rosický (brácha Tomáše Rosického), který pracuje v paskově agentuře, přijel sem do Plzně, odvezl Lukáše do Prahy na vyšetření a zase ho přivezl zpět. Nebo Tomáš byl na operaci v Mnichově – všechno zajišťoval pan Paska. To se ale bavíme o top hráčích, první liga. Mám tady kluka, který je v dorostu a je také u pana Pasky, který se i o něho opravdu stará. Dokonce ho seřve za to, že ve škole propadá. Tady je vidět jednoznačný zájem, když se dozví takové věci o prospěchu svého svěřence. Jiný frajeři neví o svých hráčích vůbec nic. To se mi třeba stalo, že jeden agent, bývalý prvoligový fotbalista, přivezl svému klientovi boty o tři čísla větší. To ať jde do ….

Kdy to začíná, v jakém věku ?
Již kolem 12 let se kolem nich začínají motat. U některých agentů mi to přijde, že jsou placení za kus. Když frajer, který je několikanásobný fotbalista České republiky a musí umět rozpoznat talent, podepíše kluka, o kterém je zřejmé, že nikdy nic velkého nemůže hrát, tak co si o tom mám myslet.

Agent jedná i s trenérem ?
Vůbec, s trenérem se agent nebaví. Já maximálně můžu poradit těm klukům, když mají o radu zájem.


Děkuji za rozhovor a též za vnuknutí možného dalšího tématu pro naše rozhovory: Agenti a mládežnický fotbal.