Zajímavosti

Ještě jednou Inter Milán - Závěrečné hodnocení

Sobota, 30 Leden 2010 10:59

Závěrečné hodnocení

Fotbalová akademie Interu Milano, oficiálně Sportovní centrum Giacinta Facchettiho, může na první pohled, alespoň pro nezasvěcené, působit nečekaně skromně, nemoderně, až zastarale. Ovšem velmi brzy zjistíte, že vše ve Sportovním centru G. F. je záměrně, účelně a systematicky uspořádané s nejmodernějším vybavením nejen pro činovníky oddílu, ale především pro samotné hráče.

V celém areálu na vás dýchá hrdost ke klubové příslušnosti, kterou mohutně podporují jednak všudypřítomné klubové symboly, z nichž jednoznačně nejdominantnější je plakát hráčské ikony Interu Milano Giacinta Facchettiho v nadživotní velikosti, a jednak jednota tréninkového oblečení hráčů i trenérů všech kategorií až po „A“ tým, na kterých nechybí klubový znak. Samozřejmostí je barevné provedení v kombinaci modrá, černá bílá a zlatá. Celou atmosféru fotbalové akademie věhlasného klubu s letitou historií podtrhují právě staré budovy, jenž tvoří zázemí pro všechny funkcionáře a mladé hráče.

Ale to není zdaleka vše, co lze v této fotbalové akademii obdivovat, nad čím žasnout a tak trochu i závidět.
Základní filozofií při výchově mladého fotbalisty je koncepční, soustavně náročná příprava hráče za plného respektování všech specifických zvláštností dané věkové kategorie. Skutečné a překvapující na této otřepané frázi, kterou nalezneme téměř v každé fotbalové publikaci, či časopisu, je fakt, že se teorie stala fungující praxí. Jednotlivé kategorie mají metodicky zpracovaný obsah přípravy na celou sezonu. Je rozepsaný do mezocyklů a mikrocyklů a obsah se nemění ani s ohledem na výsledky utkání. Pokud musí nastat drobná změna, týká se především týdenního mikrocyklu a není nikterak zásadní. Navíc jsou pro každou kategorii stanoveny cíle s logickou návazností na další ročník, a ty jsou pro trenéry závazné. Trenéři tak mají daný obsah, ale prostředky, formy a metody si volí každý sám. Jelikož je naprostou samozřejmostí týmová spolupráce, trenéři své postřehy a ověřené zkušenosti konzultují mezi sebou, čímž se podílí na neustálém vylepšování nejen cílových výstupů pro hráče, ale i efektivity jejich dosažení.

Samotní hráči přistupují k tréninkovému procesu stejně zodpovědně, jako k mistrovskému utkání. Průvodním znakem je disciplinovanost a profesionální přístup, a to i u nejmenších kategorií. Každé cvičení trenér slovně vysvětlí a zahájí ho až tehdy, když mu 100% rozumí všichni hráči. Je nemyslitelné, aby v době, kdy trenér vysvětluje cvičení, nevěnovali hráči maximální pozornost jeho výkladu. Jednotlivá cvičení jsou posléze prováděna s nejvyšší koncentrací a takovým úsilím, které odpovídá záměrům a cíli TJ. Aby v průběhu tréninkové jednotky hráče nerozptylovaly z jejich koncentrace žádné rušivé podněty, je celý areál sportovního centra uzavřen a nikdo, včetně rodinných příslušníků a přítelkyň, nemá povolený vstup dovnitř.

Pro tréninkové jednotky jsou hráčům k dispozici pouze hřiště se syntetickým povrchem, které se využívají i pro rozcvičení před mistrovským utkáním. Za tímto účelem lze také využít tréninkovou travnatou plochu, která je ovšem ve značně zanedbaném stavu. Na vlastní oči jsme se přesvědčili, že technicky vyspělí hráči mohou praktikovat kombinační souhru i na této nekvalitní hrací ploše.

K zamyšlení určitě také stojí poznatek z celoročního absolvování všech tréninkových jednotek na umělém povrchu. U nás se tento povrch využívá velmi málo, neboť jsou mu přisuzovány četná zranění pohybového aparátu našich hráčů, včetně bolestí zad. Zajímavá proto byla konzultace této problematiky s trenéry (i některými hráči) Sportovního centra G.F., kteří nás ujistili, nezávisle na sobě, že doposud nezaznamenali nárůst opakovaných či dlouhodobých potíží pohybového aparátu dolních končetin u jejich svěřenců.

Z tohoto pohledu se proto naskýtá celkem oprávněná otázka, zda zvýšený počet zranění pohybového aparátu dolních končetin, popř. bolesti v oblasti zad, u hráčů nesouvisí více než s povrchem tréninkové plochy s metodikou, ve které jsou zohledněna všechna kriteria ovlivňující rozvoj hráče. Vyvážená práce se zatížením a následným odpočinkem nejen v rámci TJ, ale i celého mikrocyklu a mezocyklu ve spojení s respektováním daných specifik jednotlivých věkových kategorií, je pravděpodobně propracovanější než u nás, a zřejmě i proto nedochází ke zvýšenému počtu zraněných hráčů v důsledku opakovaného zatížení na umělém povrchu.

Také v náplni práce fotbalového trenéra ve Sportovním centru G. F. najdeme jisté zajímavé odlišnosti. Nelze si nepovšimnout faktu, že fotbalový trenér se zabývá pouze a výhradně rozvojem technicko taktické stránky herního výkonu hráčů a družstva. Samozřejmostí je jeho plánovací, realizační, organizační, ovlivňovaní a hodnotící činnost.

Stimulaci pohybových schopností přenechává kondičnímu trenérovi, včetně regenerace. Pokud se vyskytnout jakékoliv osobní problémy hráčů, neřeší je trenér, ale psycholog. V případě nesvárů či jiných forem agresivního jednání mezi spoluhráči (na tréninku, ve škole), si psycholog vyžádá pravidelné terapie. Po dobu terapie jsou hráči vyřazeni z tréninkového procesu, a to až do doby ukončení samotným psychologem. O tělesné zdraví mladých fotbalistů Interu se stará klubový lékař, který řeší jak virová a infekční onemocnění, tak i veškerá zranění ve spolupráci s fyzioterapeutem. V případě nutné hospitalizace hráče úzce spolupracuje s lékaři ve smluvní nemocnici. O znovu zařazení hráče do tréninkového procesu rozhoduje pouze lékař a trenér jeho rozhodnutí bezvýhradně respektuje.

Taktéž se trenér nemusí zabývat školní docházkou, prospěchem či umístěním nově příchozích hráčů do školního zařízení včetně ubytování, neboť veškeré školní záležitosti hráčů řeší klubový školní poradce.

PODĚKOVÁNÍ:
Velké poděkování za možnost strávit podnětný týden ve Sportovním centru Giacinta Facchettiho patří paní Janě Novákové, která nám intenzivně pomáhala jak při vyřizování administrativních formalit nutných pro zajištění absolvování této stáže, tak v době pobytu jako tlumočnice.
Dále bych rád poděkoval panu PaedDr. Zdeňkovi Fajferovi, Ph.D. za jeho vstřícnost a podporu, bez níž bychom do fotbalové akademie Interu Milano nemohli odcestovat.
V neposlední řadě touto cestou ještě jednou děkuji kolegům a hlavně kamarádům Petrovi Frňkovi a Ludvíkovi Fremutovi za to, že tam byli.