O nefyziologických silách

4. Základní faktory sportovního výkonu

Středa, 21 Červenec 2010 12:48

Ve čtvrtém dílu pokračuje Marian Jelínek v našich vodách velice neobvyklým nazíráním na sportovní výkon.

Pojďme se pokusit analyzovat sportovní výkon jinak, než je uváděno ve většině publikací zabývajících se touto problematikou.

Jak jsem se již zmínil, pohled trenéra na svěřence je většinou limitován poznatky současné anatomie a fyziologie. Pracujeme převážně jen v intencích známého a ověřeného. Nové poznatky v těchto oborech nám  sice umožňují přesněji a cíleněji dávkovat tréninkové impulsy, v návaznosti na tyto informace se věnujeme i stravě, pitnému režimu, regeneraci a částečně i psychologii, ale stále to nezahrnuje komplexní pohled. Dnešní trenér se v práci se svěřencem soustřeďuje především na to, čemu v praxi říkám „fyzické – buněčné tělo“ a hledá především různé možnosti, jak posílit „buňky“ a zdokonalit jejich činnost. Proto stále ještě převládají technokratické způsoby vedení svěřenců s akcentem na zátěžový a dovednostní trénink.

Každý sportovec je ale především neopakovatelná individualita , člověk – jedinec s vlastní psychikou, vědomím, duševním potenciálem kognitivním, emotivním i konativním. Cítíme tedy, že k pochopení a správnému vedení našich svěřenců s technokratickým přístupem nevystačíme.

Humanistický přístup není exaktně uchopitelný, neboť se projevuje v prožitcích, které se obtížně sdělují a zvnějšku těžko sledují.

Na základě vlastního dlouholetého pozorování a praktických zkušenosti , jsem zjistil, že vrcholoví sportovci do svého výkonu zapojují – ať už vědomě či nevědomě - i využití takového energetického potenciálu a sily z něho pramenící, které zatím nejsou dostatečně popsány ani ve sportovní  fyziologii, či  sportovní psychologii.

Pokusme se, možná trochu netradičně, roztřídit do skupin faktory, které ovlivňují sportovní výkon. Jedná se o tři skupiny faktorů, které jsou spolu ve vzájemné interakci, a tím se navzájem velmi ovlivňují ať už pozitivně či negativně, čímž strhávají výkon do propadliště neúspěchu nebo naopak katapultují jedince do kategorie sportovních hvězd. Právě proto vidím sportovní výkon jako průsečík faktorů souvisejících se stavem buněčného těla, mysli a nefyziologických energii našich svěřenců.

• Buněčné tělo - zahrnuje  stav připravenosti fyzického těla, sílu „buňky“.
• Stav mysli - je  stavem  psychiky v daném okamžiku.
• Nefyziologické energie - představují  „metafyziologické energie“

Věřím, že hlubší prozkoumání, především v oblastech naší mysli a nefyziologických energií, povede v blízké budoucnosti ke změně paradigmatu, k novým odhalením jak v oblasti fyziologie a psychologie,tak i následně v oblastech sportovního tréninku.

Pokusme se zamyslet nad otázkami, které si trenéři v praxi nejčastěji kladou, ale které  zůstávají bez odpovědi a trenéry zdravě provokují :
1.    Kde jsou hranice lidských možností a kam až se dají posouvat?
2.    Existují skryté síly, schopnosti či energetický potenciál člověka?
3.    Jde o síly psychické, duchovní či o ovládání dosud neznámých energetických toků, které jsou , či nejsou ,  součástí našeho fyzického - „buněčného těla“?
4.    Nebo jde o zcela specifické projevy jiné, dosud neznámé síly?
5.    Existují-li skryté síly, schopnosti či energetický potenciál, je možné je trénovat?

Pojďme se vydat na cestu, která nemá konce ale přesto lze  po ní popojít…..

FAKTOR  č.1 :    BUNĚČNÉ   TĚLO

První oblastí je oblast, kterou jsem si záměrně nazval „BUNĚČNÉ TĚLO“. Myslím tím veškeré složky sportovního výkonu, které se bezprostředně týkají našeho hmotného, fyzického těla. O této složce máme značné informace např. z anatomie a fyziologie. Patří sem např. ovlivňování svalové síly, hypertrofie svalstva, funkční změny v oblasti kardiovaskulární, vnitrosvalová koordinace, ale částečně i technika daného pohybu …..Zjednodušeně by se tato oblast dala pojmout jako rozvoj a stav pohybových schopností a technických dovedností našich svěřenců. Je to oblast, která je oproti dalším dvěma oblastem ortodoxní vědou více probádána, na kterou se soustřeďuje převážně naše trenérská pozornost a v praxi se na ni klade největší důraz.    

Zjednodušeně můžeme říci, že je to oblast, která nám odpovídá na to, zdali je náš svěřenec vůbec schopen to, či ono zvládnout. Je to oblast, jejíž rozvoj a určitá kvalita je podmínkou, aby náš svěřenec podal vrcholný výkon. Na druhé straně nám nezaručuje stabilitu daného výkonu, úspěšné řešení v krizových situacích či zlepšování výkonnosti v soutěžních podmínkách. Je neoddiskutovatelné, že stav a parametry buněčného těla jsou jedním z hlavních předpokladů vrcholného výkonu. Ale proč nám svěřenec po této stránce výborně připravený při zápase či soutěži totálně selže? Proč hráč v krizových situacích se zachová úplně jinak než ve stejné situaci v tréninkových podmínkách? …… Cítíme, že mimo buněčného těla jsou podstatné i další faktory, o kterých toho až tolik nevíme či jim nepřikládáme takovou důležitost.

FAKTOR  č.2 :    STAV  MYSLI

„Mým nejtvrdším soupeřem všech dob byli starosti obavy a strach“. J.Dempsey (profesionální boxer)

Mysl! Ve sportu nedoceněná, přesto že všichni dobře víme, jak nás může zničit či vyhoupnout k výšinám. Je to faktor, který rozhoduje o úspěšnosti klíčových okamžiků ve vrcholovém sportu i životě. Je nutné si uvědomit, že vynikající sportovec, který má potenciál porazit kohokoli, může být sám poražen svojí nehmotnou myslí! Mysl ovládá naše tělo!! A jak k ní přistupujeme? Často dost „nahodile“, macešsky! Pracujeme s ní?  Trénujeme jí, aby nám v krizových situacích pomohla? Snažíme se u našich svěřenců vytvářet stabilní, ovladatelnou psychiku, která nás vede k odhalení skrytých rezerv člověka? Odpovědět si může každý sám …..

FAKTOR  č.3 :   NEFYZIOLOGICKÉ  ENERGIE

„ To , co máme před sebou , a to , co máme za sebou , jsou pouhé maličkosti ve srovnání s tím , co nosíme v sobě. A když to zevnitř vytáhneme na světlo světa, dějí se zázraky .“ Henry David Thoreau

Třetí oblastí faktorů, které ovlivňují sportovní výkon, jsem nazval oblastí nefyziologických energií, energií, které fyziologie zatím nezná. Jedná se o energie našeho těla, které překračují běžný rámec této vědy (čakerní systém, hadí síla,čchi,ki,prana, jemná těla….. ) . Vychází především z poznatků staroasijských a egyptských věd či filozofických směrů (védy, hermetismus, …) či z nově vznikajících oborů, které se o tyto vědy opírají. Jsou to obory jako psycho-neuro-imunologie, psychoenergosugestologie či energo-informační psychologie. Zjednodušeně řečeno, se jedná o síly, které jsou v našem těle či jeho okolí přítomny, které mají jednoznačný vliv na stav našich buněčných těl a naší mysli. Nejen tím se řadí mezi  podstatné složky ovlivňující  sportovní výkon ale zatím nejsou ortodoxní vědou prozkoumány,ověřeny a akceptovány.