Herní systém 4-4-2
Herní systém 4-4-2 - Koordinované manévry obou útočných hrotů
Koordinované manévry obou útočných hrotů
Křižování
Na obrázku je znázorněná výměna pozic útočníků před pokutovým územím soupeře. Cesty našich útočníků se v běhu křižují. Tak se vytvářejí pro záložníka B dvě možnosti přihrávky do pohybu dvou útočníků A a C. V ideálním případě dochází k přihrávce v momentě, kdy se útočící hráč nachází skrytý za zády útočících spoluhráčů.
Na dalším obrázku je znázorněné křižování v případě, že se míč nachází v křídelním prostoru. V okamžiku překřižování si musí každý útočník všímat míče i spoluhráčů, zesouladit svůj pohyb s postupujícím spoluhráčem. Pokud by se hráč A rozhodl nekřižovat, ale uskutečnit přímý pohyb na zadní tyč, musí hráč C převzít přední tyč.
Vyhýbání
Tímto pohybem myslíme pohyb obou vysunutých útočníků ve směru postranních čar, tedy vyhýbání se do křídel. V našem případě hráč C nabíhá doleva a hráč A doprava. Takový manévr se hodí tehdy, když se útočníci nacházejí v těsném osobním bránění. Pokoušejí se tak uvolnit z této formy bránění a zároveň otevřít prostor ve střední části útočné zóny, do které může pokračovat útok ze středu pole. Akce se vlastně začíná na hrotu útoku, kde má hráč lepší přehled o pohybu míče a soupeře. Útočící spoluhráči navazují na tento pohyb.
Na obrázku můžeme vidět jak se hráč C rozhodnul vyhnout do levého křídla a hráč A analogicky do pravého křídla. Tak vytváří prostor pro hráče B, který si do tohoto prostoru nabíhá na přihrávku od hráče D.
Diagonála
Záměrem tohoto manévru obou hrotů, kteří se ve směru jedné z postranních čar, je roztažení soupeřova bránění tak, aby se vytvořil volný útočný prostor pro následný útok záložníků.
Na obrázku hráč D přihrává do uvolněného prostoru kam nabíhá hráč B. Úspěch této diagonální výměny stojí na útočnících reagujících na své spoluhráče, předvídajících směrování míče, úmysl spoluhráčů i vývoj celé herní situace. Hráč A toto naplňuje tím, že získal přehled o hře a rozhodl se pro manévr k postranní čáře.
L-forma
Cílem manévru je vytvořit prostor pro jednoho ze dvou útočníků. Na obrázku můžeme vidět jak hráč A uvolní prostor pro spoluhráče C, který dostává přihrávku od A.
Na dalším obrázku je znázorněná situace, kde hráč A otevírá prostor, do kterého vbíhá hráč C. Během přesunu hráče C na pozici hráče A má A za úlohu uvolnit svoji pozici a jít proti míči, eventuálně se uvolnit od bránícího hráče a nabídnout se hráči B. Vidíme tedy rychlou výměnu míče a stejně tak i rychlou výměnu pozic.
Běh naproti
Zde jde o to, že útočník, který má přehled o hře ( má na očích míč i ostatní spoluhráče ), se musí zesouladit s úmysly a pohyby spoluhráčů. Na našem obrázku je to hráč C, který má přehled o dění na druhém křídle, vidí míč i svého spoluhráče B. Pokud se hráč B pohybuje směrem „a“, hráč C reaguje směrem „a“, „b“ – „b“, „c“ – „c“. Oba útočníci se tedy musí pohybovat v protisměru a paralelně.