Fyziologie
O svalech - Reakce produkující energii pro svalový pohyb
Středa, 05 Květen 2010 08:53
| Obsah |
|---|
| O svalech |
| Mikroskopická stavba |
| Makroskopická stavba. |
| Energetické systémy lidského těla |
| Reakce produkující energii pro svalový pohyb |
| -všechny strany |
Reakce produkující energii pro svalový pohyb
HYDROLÝZA ATP (první sekundy)
ATP + H20 > ADP + H3PO4 + 31 kJ na 1 mol ATP
REGENERACE ATP Z KREATINFOSFÁTU (dominuje v prvních cca 6 sekundách a výrazně klesá po cca 30 sekundách)
kreatinfosfát (PCr) + ADP > ATP + kreatin + 43 kJ na 1 mol PCr
ANAEROBNÍ GLYKOLÝZA - Anaerobní rozklad glukózy (dominuje od cca 6 sec. až do cca 60-70 sec.)
glukóza (C6H12O6) + 2 ATP (nebo glykogen + 1 ATP) > 4 ATP + 2 kyselina mléčná (> 2 laktát + 2 H+)
OXIDACE GLUKÓZY - Aerobní rozklad glukózy (dominuje po cca 60-70 sekundách)
glukóza (C6H12O6) + 2 ATP (nebo glykogen + 1 ATP) + 6 O2 > 6 CO2 + 6 H2O + 38 ATP
OXIDACE TUKŮ (LIPOLÝZA) - Aerobní rozklad tuků (volných mastných kyselin) (dominuje po vyčerpání glykogenu po cca 90 minutách)
mastné kyseliny (C16H32O2) + 23 O2 > 16 CO2 + 16 H2O + 130 ATP
Po skončení výkonu je pomocí zvýšené ventilace zoxidován nahromaděný laktát a jsou doplněny energetické rezervy (ATP, kreatinfosfát). Tato zvýšená spotřeba kyslíku se běžně označuje jako „kyslíkový dluh“. Při výkonech delších než cca 30 sekund se laktát nahromadí takovým způsobem, že se prudce zvyšuje čas na zotavení. Běžci na 400 metrů proto potřebují k zopakování kvalitního výkonu mnohem delší odpočinek než sprinteři na 100 m.
Přibližný poměr energetických systémů v závislosti na trvání výkonu (běh, popřípadě cyklistika). Podle matematických modelů založených na výkonech elitních atletů dochází k vyrovnání aerobního a anaerobního metabolismu po cca 55-72 sekundách (Ward-Smith 1999). V praktických studiích se objevují výsledky od 50 až do 100 sekund. Některé novější výzkumy (např. Spencer, Gastin 2001) se kloní spíše k rychlejšímu nástupu aerobního metabolismu, jiné naopak zdůrazňují anaerobní podíl (těch se obvykle drží naše sportovní literatura). Rozdíly v měření vyplývají z dosavadní nedokonalosti laboratorních metod a individuálních rozdílů v podílu rychlých a pomalých vláken (např. při běhu na 1000 m vytváří sprinter aerobně pouze 61% energie, průměrný člověk 66% a vytrvalec 70%).
Do dorosteneckého věku talentovaný fotbalista, který se díky nemoci dostal do kontaktu s medicínou a začal se enormně zajímat o fyziologii a sportovní fyziologii. Po zlepšení zdravotního stavu se dal na trenérskou dráhu. Udělal si B-
licenci a chystá se na A-licenci. Potom ..................?
Daniel Gargulák