Sportovní masáž

4. Systém masérských hmatů

Sobota, 02 Říjen 2010 09:07

Obsah
4. Systém masérských hmatů
I. Tření(úvodní, vstupní)
II. Hnětení
III. Roztírání
IV. Tepání
V. Chvění
VI. Pohyby v kloubech
VII. Závěrečné tření
Závěr
Zdroj
-všechny strany

Nyní se dostáváme k praktické části seriálu o sportovní masáži. Díky videoukázkám PaedDr. Vladimíra Hansguta Ph.D. z Masarykovy univerzity v Brně a jejich laskavému souhlasu tak můžete proniknout hluboko do tajů masérského řemesla. Než přejdeme k masáži konkrétních částí lidského těla, projdeme si jakýsi katalog masérských hmatů.   

Účastník masérského kurzu pozná při praktickém cvičení, že jednotlivých druhů masérských hmatů je několik desítek. Některé z nich se opakují při masáži různých krajin těla. Jiné mohou být tak specializované, že se provádějí na jediném místě těla. Všechny hmaty však můžeme zařadit do šesti skupin, slučujících hmaty podle podobného provádění a hlavně – účinku.

Pořadí dále uvedených skupin I. až VI. není náhodné, nýbrž splňuje požadavek uspořádanosti. Masáž je v prvé řadě kvalifikovanou ruční prací, a tak se jí nelze naučit jen studiem textu. Při výuce v kurzech je tedy doprovází výklad s praktickou ukázkou každého uváděného hmatu - zde naše videoukázky.

V závislosti na cílech a stavu tkání provádíme masáž určitou silou a rychlostí. Hloubku působení označujeme stupni:
1.stupeň – velmi lehký dotek s uklidňujícím účinkem, vhodné též na místa citlivá na dotek
2.stupeň – silnější dotek ke zvýšení svalového tónu a stimulaci organismu
3.stupeň – silný dotek k ovlivnění tkání uložených hlouběji, má vyvolat výraznou fyziologickou odezvu

 

Masérské hmaty většinou následují v tomto pořadí:

• tření
• hnětení
• roztírání
• tepání
• chvění
• pasivní pohyby v kloubech
• závěrečné tření

 

I. Tření (úvodní, vstupní)

Provádí se na velkých plochách, mírným tlakem nejčastěji celou plochou dlaně, při tahu zpět může být použito bříšek roztažených prstů („klikatě“). Nejčastěji se provádí „přes ruku“ nebo „obtahováním“. Vytírání patří také do tření, ale pracuje se na menší ploše a o něco větším tlakem (účinek do větší hloubky).

 

Jedná se o nepoužívanější skupinu hmatů, které působí hlavně povrchově. Ruka je neustále v kontaktu s kůží a dochází k lehkému tření v dlouhých tazích proximálním směrem(směrem k centru, středu). Vyvolává lehké začervenání kůže a slouží též k vetření masážního prostředku.

 

 

Technika plochami dlaní

Prsty směřují k páteři, sjíždíme do bederní oblasti a po stranách zad se vracíme k hlavě. U regenerační masáže se hmaty opakují až 8x.
 

 

 

 

 

 

 

Technika provrtávání bříšky prstů

Začínáme v šíjové oblasti, sjíždíme do bederní tak, že prsty směřují od páteře a na bedrech se prsty zavrtávají vlnovkou do plochy zad. Masér pracuje měkkými částmi prstů.
 

 

 

 

 

 

Technika obtahování

Masér stojí z boku u masírovaného a hřbety rukou vyjíždí až k hlavě a dolů do bederní oblasti se vrací tak, že tře záda plochami dlaní. Nahoru hřbety, dolů dlaně.
 

 

 

 

 

 

Technika vytírání přes ruku

Od spodu směrem do podpažní jamky, kde je sval nejmohutnější.

 

 

 

 

 

 

 

 

Technika vidlicí

Druhým a třetím ohnutým prstem vytvoří masér vidlici a tou od patního hrbolu až do lýtka vytírá achilovu šlachu. Intenzita je od paty k lýtku. Nahoru je intenzita mírnější.
 

 

 

 

 

 

Účinky tření

• Lehké pohyby, začátek a konec masáže
• Příprava tkáně na masáž
• Podpora odtoku krve a mízy z povrchových cév
• Uvolnění jemných povrchových tkání
• Snížení nervozity sportovce

II. Hnětení

Slouží k uvolnění měkké tkáně(kůže, svaly, vazy). Určeno hlavně pro bříškaté a dlouhé svaly. Nelze aplikovat na ploché svaly, protože se nedají stlačovat, uchopovat a odtahovat.
Jedná se o hmat určený k důkladnému zpracování svalů především na končetinách.

 

 

Technika uchopování a odtahování

Masér uchopoje sval ve vidlici palec-ostatní prsty a tahem nahoru je odtahuje a pouští. Již se provádí pomaleji, protože patří doskupiny hnětení. Provádí se do hloubky.

 

 

 

 

 

 

Technika vlnovité hnětení

Od spodu směrem do podpažní jamky, kde je sval nejmohutnější. Od podpažní jamky sjiždí v kontaktu s masírovaným dolů. Ruce ve vidlici palec-ostatní prsty, mezi rukama vzniká na svalu vlnovka.

 

 

 

 

 

 

Technika finské A – slalom, B - spirála

Masér nasazuje palce nad achilovou šlachou vlnovkou jede směrem k podkolení jamce. Pracujeme ve třech rovinách: vnitřní, vrchol, vnější. Nejdříve slalom a po té spirála.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technika pomalé válení

Jen u končetin. Dlaněmi s napnutými prsty masírujeme protisměrným pohybem rukou, pohyby jsou vedeny na podélnou osu končetin.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rozmačkávání pěstmi

Masér střídavě promačkává oběma rukama hyžďový sval. Dodržujeme stále stejný směr – od kyčelního kloubu ke kostrči. Jen u hyždí.

 

 

 

 

 

 

 

 

Stlačování hrudníku

Masér stojí u hlavy, pokládá ruce na horní část hrudníku, prsty směrem k hrudní kosti a z výdechem masírovaného jemně na hrudník zatlačí. Při nádechu povolí, při výdechu mírně zatlačí.

 

 

 

 

 

 

 

 

Účinky hnětení

• urychlení odtiku mízy a krve z povrchových cév
• rozvolnění povrchových tkání a zlepšení jejich pohyblivosti
• příprava měkkých tkání na rozcvičení a strečink
• rozvolnění hlubších tkání
• odvod nahromaděných tekutin do krevního a mízního oběhu
• podpora odstraňování metabolitů

 

III. Roztírání

Je určeno především ke zpracování plochých svalů trupu a měkké plochy kloubů a jejich okolí. Ve srovnání se třením se provádí na menší ploše a značně větším tlakem.

Ovlivňuje podkoží, vazivo i svaly. Podobné tření, ale do větší hloubky. Hlavně pro masáž v okolí kloubů, ztuhlé partie jako zjizvení, srůsty, svalové spazmy a povázky svalů, šlachy a svalově svalová spojení. Vždy ve směru odtoku krve – odstředivé.

Roztírání svalů

Technika částí dlaně(thenarem)

Roztírání thenarem neboli patkou, to znamená svalem pod palcem na dlani. Pohyb směřuje nahoru a od páteře ve spirále valem svalu palce.

 

 

 

 

 

 

Technika 4 prsty

Provádíme bříšky prstů. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technika 8 prsty

Provádíme bříšky prstů obou rukou, zasunutými do sebe.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technika palcem

Provádíme spirálovitě bříškem palce.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Technika pěstí, žehličkou

Používá se na vzpřimovače zad.
Masér dává ruku do pěsti a plochou prstů vyjíždí jakoby držel žehličku po vzpřimovači zase až k šíjové oblasti a přes rameno se vrací lehce zpět. Intenzita tlaku je od bederní části k šíji. Druhou rukou se muže opřít o bližší polovinu zad.

 

 

 

Rotírání kloubů

 

Technika špetkou

Bříška prstů jsou sevřeny pohromadě.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Obkružování

Oběma palci v protisměrném pohybu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Osmičkový hmat

Palce se kříží a pokládají se na koleno ze spodu pod čéškou(patelou), vyjíždí nahoru, tam se rozchází a sjíždí zpět do zkříženého postavení pod kolenem.

 

 

 

 

 

 

 

Účinky roztírání

• protažení a uvolněná tkáně
• zvýšení cirkulace v místě masáže
• postupným zvyšováním tlaku podnícení odtoku krve a mízy
• rozvolnění srostlých tkání, spasmů a obnovení pohyblivosti
• pomoc při odstraňování metabolitů
• ovlivnění stavu pohybového systému po sportovním výkonu

 

 

 

 

 

IV. Tepání

Patří sem údery různě uzpůsobené ruky na masírovanou krajinu. Velmi účinná technika, která povzbuzuje a osvěžuje. Pohyb v rychlém a neměnném tempu. Účinek závisí na hloubce a frekvenci provedení. Využívá se hlavně v stimulující masáži před sportovním výkonem a během kondiční fáze tréninku. Někdy se zahrnujeme i škubání a štípání. Dělí se na povrchové a hluboké.

 

Povrchové

 

Technika tleskáním

Dlaně a prsty jsou napjaty v jedné rovině, tepeme střídavě oběma rukama, na masírovanou oblast dopadají dlaně a prsty celou plochou. 

Technika pleskáním

Dlaně s prsty vytvoří misku, abychom masírovali stlačeným vzduchem; střídavě pleskáme oběma rukama, pohyb vychází ze zápěstí. 

Technika smetáním

Prsty jsou mírně a volně ohnuty, pohyb soustředíme do bříšek prstů a vedeme vždy k sobě, jako bychom smetali drobky ze stolu.

 

Hluboké

Technika vějířovité tepání

Roztažené prsty, které tak tlumí úder. Rytmicky střídavě tepeme hranou malíků, na které postupně dopadají ostatní prsty, pohyb vychází ze zápěstí.

Technika sekání

Prsty zpevněné u sebe, ruka zpevněná v zápěstí. Tepeme střední částí malíkové hrany dlaně, pohyb vychází z loketního kloubu.

Technika pěstmi

Ruce jsou sevřeny v pěsti, střídavě tepeme oběma rukama masírovanou plochu, pohyb celých horních končetin je veden převážně z ramenního kloubu.

 

Účinky tepání

Závisí na intenzitě:

• uklidnění, uvolnění a prokrvení tkání
• zvýšení svalového tonu
• pocit povzbuzení
• dráždění jako příprava na výkon

Povrchně účinkující varianty tepání:
1.    tleskání (celou plochou dlaní),
2.    pleskání (dlaní miskovitě vydutou) masáž stlačeným vzduchem,,
3.    smetání (konečky poohnutých uvolněných prstů kromě palce).

Do hloubky účinkující varianty tepání:
1.    vějířovité tepání prsty roztaženy, pohyb vychází ze zápěstí,
2.    sekání prsty u sebe, pohyb vychází z loketního skloubení.
3.    pěstí malíkovou stranou.

 

V. Chvění

Vyžaduje maximální uvolnění masírované partie. Rychlým kmitavým pohybem (vibrací) se prochvěje masírovaný sval či skupina svalů. Nesmíme chvěním vyvolat napětí ani zpětnou reakci v kloubech.

 

 

Technika vidlicí

Ruce jsou ve vidlici palec-ostatní prsty, přiložíme na masírovanou plochu, krátce a rychle jí pohybujeme.

Technika dlaní

Dlaň přiložíme na masírované místo a chvějeme, nebo jí po ploše vlnovitým pohybem s roztaženými prsty pohybujeme, pohyby jsou rychlé a krátké, masírující ruku můžeme zatížit druhou rukou.

Technika rychlé válení

(na rozdíl od pomalého válení uvedeného při hnětení) patří povahou také do chvění. Tlak rukou provádějících otáčivé pohyby podél dlouhé končetinové kosti je zde mírný, tempo svižné (např. válení dvouhlavého a současně trojhlavého svalu kolem pažní kosti). Ruce obdobně jako u pomalého válení.

Technika vychvění zápěstí

Technika vytřásání

Vhodnou technikou provádíme např. vibraci celé končetiny (hlavně svalstva) – pevně uchopíme končetinu oběma rukama za prsty a chodidlo a nadzvednutí jí třeseme, pohyb se promítá po celé končetině až do kyčelního kloubu.   .

 

 

VI. Pohyby v kloubech

Dělíme na aktivní (provádí je sama masírovaná osoba) nebo pasivní (na uvolněném těle provádí masér) a smíšené. Aktivní pohyby se zařazují do masáže sportovce výjimečně (při automasáži, včetně léčebné). Masér provádí pohyby buď v jednotlivých kloubech, nebo ve více skloubeních najednou tzv. trojflexe (např. doplní nebo horní končetina). Rovina pohybu je určena stavbou kloubu a fyziologickou pohyblivostí v něm. Rozsah pohybu a použitou sílu při opakování postupně zvyšujeme.

Většinou aplikujeme pohyb pasivní, po něm může následovat pohyb aktivně provedený masírovaným.

 

 

 

Kroužení v jednom kloubu

Ohýbání a natahování v jednom kloubu

Trojflexe

Kombinace kroužením, ohýbáním a natahováním

 

 

 

Účinky pohybů v kloubech:
•    zlepšení prokrvení
•    dráždění hlubokých nervových zakončení
•    zlepšení pohyblivosti v kloubech

 

 

 

VII. Závěrečné tření

Je jediná skupina, která se v systému hmatů opakuje, a to po provedení všech skupin v uvedeném pořadí. Končí se jím masáž kterékoliv odmasírované části těla.

 

 

Závěr

Uvedený systém hmatů je základem „ abecedou masérovy činnosti“. Není možné si představit správný a plynulý postup masérovy práce, pokud neovládne uvedené pořadí šesti či sedmi skupin hmatů zcela automaticky, bez přemýšlení.

Začínající masér si nesmí masážní postup u jednotlivých částí těla představovat tak jednoduše a schematicky. Ke správnému postupu nestačí provést hmaty podle zmíněného pořadí. Již ve stručném textu o smyslu hmatů je uvedeno, že některá skupina je určena pro zpracování svalů, jiná kloubů a jen některé se provádějí na celém těle. U každé menší části těla je nutné mít na paměti její anatomický charakter. Ze sytému vybrat hmaty odpovídající tomuto charakteru, a ty provádět v pořadí uvedeném v našem systému. Ovládnutí správného postupu si však začínající masér osvojí především důkladným praktickým nácvikem.

 

Zdroj

HANSGUT, Vladimír. Regenerační a sportovní masáž. Elportál [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2009. [cit. 2010-05-13]. Aktualizováno:
Prosinec 2009. Dostupné z WWW: http://is.muni.cz/elportal/?id=858789. ISSN 1802-128X.