Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Banner

Psychologie, didaktika, koučink

Tajemství penalty

„Elizondo je na svém místě a můj tým se drží na středovém kruhu kolem ramen. Ježíšmariá, přál jsem si, abych šel první. Mít to rychle za sebou. To čekání mě zabije. Jsem připraven. Elizondo ne?! Tak už pískni do té píšťalky. K...a na co čeká?!!. Míč je na značce pokutového kopu, Richardo je na brankové čáře. Tak už zapískej! Těch pár sekund trvá celou věčnost a přivádí mě k šílenství.“ (Steven Gerrard, 2006, strana 419-420, těsně před tím, co nepromění penaltu v penaltovém rozstřelu na MS 2006).

 

V březnu 2009 byla vydaná studie zabývající se problematikou penaltových kopů. Autory této studie jsou Geir Jordet(Norwegian School of Sport Sciences, Oslo, Norway) , Esther Hartman(Center for Human Movement Sciences, University of Groningen, University Medical Center Groningen, Groningen, Nizozemsko), Einar Sigmundstad(Norwegian School of Sport Sciences, Oslo, Norsko). Na našich stránkách si můžete přečíst volný výtah z této věděcké studie.

Penalta je v každém případě velmi vypjatá situace a velký nápor na nervovou soustavu exekutora. Platí staré známé:“Penalta se nedá chytit, dá se jen špatně kopnout!!!“ Hráč je vystaven velkému tlaku, brankář je v pohodě, nemá co ztratit. Penaltové rozstřely tíhu této situace ještě umocňují, jelikož penalta prováděná při zápase a v rámci penaltového rozstřelu po zápase či prodloužení, to je velký rozdíl. V zápase hráč nemá tolik času přemýšlet o důsledcích neproměněné penalty a ani nejsou tak zdrcující. Zápas tím přece nekončí. Penaltový rozstřel má mnohem delší dobu trvání a jediná penalta může nenávratně rozhodnout o titulu mistru světa. Dovedeš si to představit ? 80 000 diváků na stadionu tě sleduje jak si jdeš pro míč, jak si ho stavíš a hledáš nejlepší kousek trávy na značce pokutového kopu. Celý tvůj tým teď spoléhá na tebe, všichni fanoušci i celý tvůj národ u televizních obrazovek hypnoticky čeká ! Čeká, že se staneme mistry světa !   

Závěry této studie jsou však samozřejmě platné a použitelné pro každou penaltu.

 

Metoda

Vědci prozkoumali 366 penaltových kopů 296 exekutorů při 37 rozstřelech na vrcholných mezinárodních akcích(mistrovství světa:1982-2006, mistrovství Evropy:1976-2004, UEFA Liga mistrů:1996-2007). Většina hráčů(80.4%) kopalo 1x, 15.9% 2x, 3.7% 3x nebo 4x.

Průběh penaltového kopu byl rozdělen z časového hlediska na 6 na sebe navazujících fází:
•    příprava: čas od ukončení penaltového kopu předchozího hráče až k uchopení míče(hráč kráčí ze středového kruhu k míči v pokutovém území)
•    umístění míče: od uchopení míče až do okamžiku, kdy ruce opustí míč (hráč umisťuje míč na značku pokutového kopu)
•    zpět: ruce opustily míč až po zaujmutí pozice (hráč odchází od míče a zaujímá pozici, ze které se bude rozebíhat k vlastnímu kopu)
•    čekání na signál: od zaujmutí pozice až po písknutí (čekání na signál píšťalky rozhodčího, že může kopat)
•    reakce na signál: od písknutí až po rozběhnutí se (hráč reaguje na píšťalku a vybíhá)
•    běh: od prvního kroku až po dotek nohy s míčem (hráč běží a kope)

Všechny fáze jsou řízené exekutorem kromě jediné - čekání na signál, kterou má ve svých rukách rozhodčí. Vědci statisticky vyhodnotili chování hráčů a jejich úspěšnost vzhledem k výše uvedeným fázím. Proč zvolili takový postup nám ozřejmí další odstavec.

 

Trocha teorie

Selhání ve stresové situaci lze definovat jako podání výkonu, který neodpovídá možnostem a schopnostem hráče, výkon je nižší díky vlivu velkého psychického tlaku, kterému je hráč vystaven. Toto selhání se vysvětluje dvěma hlavními teoretickými přístupy.

První přístup se opírá o tezi, že hráč pod tlakem začne více monitorovat a kontrolovat svoje pohyby. Dojde tak k tomu, že pohyby, které normálně provádí podvědomě začne řídit vědomě. Takový proces přenosu podvědomých zautomatizovaných pohybů do vědomě řízených pohybů naruší přirozenost těchto pohybů a vědomé řízení často sníží jejich kvalitu.   

Druhý přístup vidí příčinu v úzkosti či strachu(prostě negativní emoci), který spotřebuje část „pracovní“ paměti v našem mozku, která by jinak byla využita na provedení daného úkolu. Snížení kapacity této paměti pak negativně ovlivní vlastní výkon.  


Doplňující pohled vysvětluje selhání jako důsledek jakéhosi samoregulačního procesu, kdy se naše ego nachází pod velkým tlakem. V takové situaci se ocitají lidé, kteří mají „jít se svou kůží na trh“ pro úspěch ostatních. Člověk hledá únik z takto emočně napjatého stavu, a ne jeho optimální řešení. Stress je tak silný, že jedinou prioritou se stává opuštění tohoto nepříjemného pocitu. Ačkoli takový únik může přinést krátkodobou úlevu, může dále podkopávat sebedůvěru a snižovat výkon. Z dlouhodobějšího hlediska tedy nemá žádný pozitivní přínos.

V naší konkrétní situaci provádění pokutového kopu můžeme vycítit tedy 2 momenty:
•    hráč si chce ulevit únikem ze stresové situace a ve fázích, kdy je sám hráč řídícím elementem, si ulevuje zkrácením tohoto času
•    ve fázi, kdy je řídícím elementem rozhodčí,  každá další vteřina čekání na hvizd prohlubuje hráčovu nervozitu


Oba momenty pracují proti výkonu hráče: zkracování času ve fázích řízených hráčem i prodlužování času řízených rozhodčím. To je lapidárně vysvětlená hypotéza, kterou se vědci svým výzkumem snažili potvrdit či vyvrátit.    

 

Výsledky

Popsaných 6 fází má úzkou souvislost s výkonem. Hypotézy byly potvrzeny. Neprůkaznějšími okamžiky provádění pokutového kopu byly čekání na signál a reakce na signál. Pokud hráč tolik nespěchal po hvizdu rozhodčího se započetím fáze běhu, úspěšnost byla vyšší. S rostoucím časem, který hráč musel trávit čekáním na hvizd rozhodčího, klesala úspěšnost.   

 

 

Závěr

Jak využít výsledků této studie pro praxi. Nejdříve trochu úsměvně. Pokud se setkáte s rozhodčím, kterému trvá delší dobu než dá pokyn k provádění pokutového kopu vašemu týmu než soupeřovu, jistě nebude na vaší straně. Těžko to však můžete změnit.

Zaměřme se tedy na svůj tým. To bývá ta správná cesta i v mnoha jiných případech než je penalta. Pěstujte odolnost hráčů při čekání na hvizd rozhodčího a zachování klidu po tomto signálu. Jak na to ? Určitě se k tomu vrátíme v blízkém budoucnu.

 

 

 

Připravil Ing. Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz

Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz