Budování týmu

5 příčin selhávání týmů: Patrick M. Lencioni

Pátek, 10 Prosinec 2010 21:00

Přečetli jsme si za Vás a zde shrneme stěžejní myšlenky uvedené knihy a jako obvykle, přiblížíme tyto teze fotbalovému prostředí.

Úvod

Konsensus je šílená věc. Nemyslíme tím případy, kdy se všichni rychle na něčem dohodnou. Tak to ale většinou nebývá a konsensus se potom stává pokusem, jak se alespoň trochu každému zavděčit. Jistě už jste mohli slyšet z úst leckterého trenéra rčení:“Zapomeňte na demokracii, tady vládnu já, trenér!“  Pokud je tato myšlenka dohnána do extrému, jistě nebude její striktní naplňování prospěšné. Stav kdy si každý dělá co chce, opačný extrém, také k naplnění cíle nepovede. Extrémismus prostě nefunguje ani ve fotbale.

Příčina první: ABSENCE DŮVĚRY

Důvěra je klíčový prvek kompaktního týmu. Bez důvěry to téměř nejde. Co je tím přesně míněno ? Maximální otevřenost mezi členy týmu navzájem, které nebude zneužito proti sobě.

Jedině když členové nemají problém se otevřít, a tedy ani potřebu se chránit, mohou pozornost a energii směřovat výhradně na svou aktuální činnost na místo pokryteckých her a politikaření.

Dosažení otevřenosti a důvěry je poměrně obtížné. Během života se většina úspěšných lidí učí s vrstevníky a kolegy soupeřit a chránit si vlastní pověst. Není pak jednoduché tyto instinkty vypnout. Ale je to přesně to, co je třeba.

Cvičení
Osobní dějepis
Postupně každý u stolu odpovídá na soubor otázek. Otázky ne příliš emocionální: sourozenci, rodné město, úspěchy v dětství, záliby, … Členové se tak dostanou na mnohem osobnější bázi, začnou se vidět jako lidské bytosti.

Týmová efektivita
Členové týmu se snaží identifikovat nejdůležitější věci, kterou každý z nich přispívá k týmu.


Role trenéra
Demonstrovat vlastní otevřenost.

Příčina druhá: OBAVY Z KONFLIKTŮ

Produktivní konflikty vedou k nejlepším řešením v nejkratším čase.

Je dobré po konfrontaci připomenout, že konflikt se odehrál v zájmu prospěchu týmu.

Někdy je třeba si najít „horníka dolujícího konflikt.“, tedy někoho, kdo konflikt vyvolá.

Role trenéra
Ovládnout se a nechat konflikt proběhnout. Samozřejmě pokud konflikt nepřeroste v něco zcela nežádoucího. Tím nežádoucím nemusí být ani rvačka mezi hráči.

Příčina třetí: NEDOSTATEK LOAJALITY

V kontextu týmu tím myslíme srozumitelnost a ztotožnění.

Úspěšné týmy dělají zřetelná a včasná rozhodnutí. Postupují vpřed s jasným pochopením a ztotožněním se všech členů.

Dvě největší příčiny nedostatku loajality jsou touha po shodě a potřeba jistoty. Touhou po shodě nebo-li konsensem míníme snahu zachovat se všem. Potřebou jistoty myslíme potřebu přehnaných záruk pro rozhodnutí. Ale mějme na mysli rčení „lepší rozhodnutí nějaké než žádné.“

Příčina čtvrtá: VYHÝBÁNÍ SE ZODPOVĚDNOSTI

Je tím míněna ochota členů týmu upozorňovat kolegy na výkony, výstřelky, výsledky, jednání a chování, které může tým poškodit.

Podstatou této příčiny je neochota podstoupit interpersonální nepohodlí nebo snad i pocit viny (naprosto neoprávněně), které upozorňování kolegů na jejich chování doprovází.

Snadno se to řekne. Ve skutečnosti je to tak, že členové týmu, kteří si jsou nejblíže, váhají zda se hnát navzájem k precizní zodpovědnosti, protože nechtějí ohrozit své osobní vztahy. Paradoxně však takový přístup vztah zhoršuje a po čase začnou nelibě nést jeden druhého z důvodů nenaplněných očekávání.

Nejúčinnější prostředek na udržování výkonu týmu je tlak kolegů. Mnohem účinnější než jakékoliv nařízení nebo sankce je obava ze zklamání týmových kolegů.

Návrhy na překonání

• Zveřejňování cílů a standardů
• Jednoduchý a pravidelný přehled průběžných výsledků
• Týmové odměny

Role vedoucího
Nevystupovat jako jediný zdroj disciplíny. Jakmile vedoucí vytvoří kulturu zodpovědnosti, musí současně přijmout roli posledního arbitra pro případ, že tým selže.

Příčinna pátá: LHOSTEJNOST K VÝSLEDKŮM TÝMU

Tkví ve sklonech členů starat se o něco jiného, než jsou týmové cíle.

Výsledek ? Co jiného než profit-vítězství. Na tuto problematiku se lze podívat, jako většinou, ze dvou pohledů: tým a individualita.

Týmový status
Členům některých týmů někdy ke spokojenosti naprosto stačí, že náleží k určité skupině. Pro takové členy je dosahování cílů zajímavé, ale ne nezbytné pro podstupování obětí.
Individuální status
Kolektivní výsledky nad individuálními. Zdá se to zřejmé, ale spousta týmů není zaměřena na výsledky a jen existují a přežívají. To je případ hlavně amatérských týmů. Je pak otázka, zda je třeba to měnit. Myslíme si, že ano. Názory „hrajeme jen pro radost“ jsou jen klišovitým hledáním odůvodnění, proč jsme nevyhráli. Vzpomeňte si, kolik „pouťáků“ skončí velice vyhrocenou diskuzí o faulu, gólu, výsledku a podobně. To však také není ideální cesta, tvářit se, že o nic nejde a na hřišti se změnit v neurvalého buldoka, který není schopen držet se základních principů fair play. I koníček by měl mít nějaký cíl.

Návrhy na překonání

• Stanovení jasných cílů
• Odměňování chování a přístupů, která přispívají k dosažení

Role vedoucího
Atmosféra zaměřená na výsledky.


Mládež a výsledky
Samozřejmě jsme si vědomi nevhodnosti přístupu „vítězství za každou cenu“ v této věkové kategorii. Nehodláme zde toto téma více rozebírat. Nicméně je třeba již v mládežnických kategoriích pracovat na vítězné mentalitě hráčů, sebevědomí a touze něco dokázat. Jak říká Marian Jelínek:“Buďte si jistí, že ten kdo to hraje jen tak aby něco dělal, nikdy nejvyšších met nedosáhne.“

Shrnutí

Po všech těch teoriích zpátky na zem. Úspěch týmu není ani tak záležitostí zvládání různých rafinovaných a sofistikovaných teorií, jako spíše otázka používání zdravého rozumu s mimořádnou úrovní disciplíny a vytrvalosti.

Paradoxem je, že týmy jsou úspěšné, protože se chovají lidsky. Přiznání nedokonalosti elegantně překonává přirozené tendence, které jinak dělají důvěru, konflikt, loajalitu, zodpovědnost a orientaci na výsledky tak nepolapitelnými. V tomto duchu se trenér pohybuje na tenkém ledě, protože ztráta autority je určitě nežádoucí. Rinus Michels dokonce tvrdí, že trenér může mít pochybnosti, nikdy je však nesmí dát najevo. Hráči (hlavně dospělí) velice rychle vycítí trenérovu nejistotu a dokáží ji využít-zneužít.

Připravil Ing. Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz