Inspirace, motivace

Příběh Teddyho Stoddarda

Neděle, 05 Červen 2011 22:11

Byl první školní den. Třídní učitelka Jean Thompsonová stála před pátým ročníkem a sdělila svým žákům velkou lež. Jako většina učitelů pohlédla na všechny žáky a sdělila jim, že je má všechny stejně ráda a že bude zacházet se všemi podle toho. To bylo nemožné, protože přímo před ní seděl ve třetí lavici skleslý chlapec jménem Teddy Stoddard. Inspirace pro trenéry, kteří se věnují nejen tělu svých svěřenců, ale též duši.

Paní Thompsonová pozorovala Teddyho již minulý rok a všimla si, že si nehraje s ostatními dětmi, jeho šaty jsou ošuntělé a sám by též potřeboval vanu. Tedy byl až odporný. S potěšením tak učitelka udělovala Teddymu červené křížky do třídní knihy hříchů.

Teddy byl zasmušilý, nikoho nezajímal. Ve škole, kde vyučovala paní Thompsonová, bylo pravidlem procházet záznamy každého žáka a pravidelně je aktualizovat. Když otevřela Teddyho záznamy, byla velmi překvapena.

Jeho učitel v první třídě psal:“Teddy je bystré a zvídavé dítě s rozkošným úsměvem. Má úhlednou úpravu a dobré chování, v kolektivu oblíbený.“

Zápisky z druhé třídy:“Teddy je vyjímečný student, oblíbený spolužáky. Jeho matka má však smrtelnou chorobu, což poznamenává domácí pohodu.“

Třetí třída:“Teddy nadále svědomitě pracuje. Smrt matky jej však velmi poznamenala. Snaží se, ale jeho otec o něj nejeví velký zájem. Pokud se něco nezmění, brzy se na něm neutěšený rodinný život projeví.“    

Čtvrtá třída:“Teddy je uzavřený a o školu nejeví velký zájem. Má málo přátel a někdy ve třídě i usne. Je nedochvilný a může být problémem.“

Paní Thompsonová si problém uvědomila, ale Vánoce již byly za dveřmi. V této chvíli to bylo všechno, co mohla pro Teddyho udělat – začít se mu více věnovat.

Všechny děti přinesly paní učitelce dárky, zabalené v lesklém papíru, převázaným nádhernou stuhou. Jen Teddyho dárek byl zabalen ve starém hrubém papíru. Paní učitelka stěží papír roztrhla. Některé děti se začaly smát, když uvnitř našla náhrdelník s chybějícími kameny a poloprázdnou voňavku. Smích dětí ale velmi rychle ustal, když popsala jak je náhrdelník krásný a navoněla se voňavkou.  

Teddy, stojící opodál, tiše poznamenal:“Paní učitelko, dnes voníte jako moje maminka.“ Když se děti rozešli ke svým domovům, snad celou hodinu probrečela. Od toho dne přestala vyučovat čtení, psaní, počítání. Začala vyučovat děti.

Zvláštní pozornost věnovala Teddymu a on postupně ožíval. Každé povzbuzení v něm probouzelo „starého“ Teddyho. Na konci roku patřil k nejlepším ve třídě a stal se miláčkem učitelky, která slibovala všem stejnou lásku. Ó jak krásně lhala.

O rok později našla paní učitelka ve své poštovní schránce dopis od Teddyho. Stálo v něm, že ze všech učitelů na základní škola byla Teddyho nejoblíbenější.

O šest let později přišel další dopis. Teddy psal, že dokončil střední školu jako třetí nejlepší žák. Ale ona je stále jeho nej učitelka.

Utekly další čtyři roky a opět dopis. Vypráví o náročném studiu na vysoké škole, které zvládnul opět jako jeden z nejlepších. Na konci dopisu ujištění, že paní Thompsonová zůstala nej.

I za další čtyři roky přišel dopis. Vysvětloval, že po vysoké škole, se rozhodl pokračovat doktorátem. "Vy jste stále moje nejoblíbenější."

Tím příběh nekončí! Na jaře přišel zase dopis. Teddy píše, že potkal dívku svého srdce a bude se ženit. „Otec mi zemřel před pár lety a tak bych byl velmi rád, kdyby jste mohla vy, paní Thompsonová, sedět v obřadní síni na místě mé maminky.“ A hádej co se stalo ? Byla tam!, na krku s náhrdelníkem s chybějícími kameny. A vsaďte se, že voněla přesně tak ….. ano, přesně tak jako vánoční vzpomínka na maminku.   

Co s tím má společného trenérské řemeslo? Strašně moc !!! Jsme především lidi, kteří pracují s lidmi. Ovlivňujeme život druhých svým konáním nebo nekonáním. Měj to na mysli celý svůj nejen trenérský život.

_{Podle http://www.truthorfiction.com/rumors/t/teddy.htm připravil Ing. Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz}