Zajímavosti

Life Kinetik a Maradona

Pátek, 23 Listopad 2012 10:22

Je 22.června 1986, 13:09. Ve čtvrtfinále mistrovství světa v Mexiku přebírá míč na svojí polovině Diego Maradona. V zápase Argentina-Anglie nebudeme rozebírat Diegovu "boží" ruku. Staneme se na chvíli Diegem Maradonou a uvědomíme si tak, co všechno musel Diegův mozek zvládnout při jedené z nejpovedenějších individuálních akcí všech dob.

Takto sugestivně začíná kniha německého trenéra a vizionáře Horsta Lutze, který zhruba před 5 lety přišel s novou tréninkovou metodou Life Kinetik. Metodu postupně rozpracoval a aplikoval na různé sporty včetně fotbalu. Německá fotbalová reprezentace, stejně jako špičkový německý fotbalový klub Borussia Dortmund, zmíněnou metodu začla používat a zdá se, že v tréninkových plánech trenérů těchto gigantů na reprezentační či klubové úrovni zakotvila napevno.

www.fotbal-trenink.cz má již zkušenosti s touto stále ještě novinkou a postupně se o ně s vámi podělí. Začneme stejně jako v knize Horsta Lutze: Besser Fussball spielen mit Life Kinetik. Převtělíme se do Diega Maradony v dobách jeho největší slávy. Uvědomíme si tak co všechno má mozek při herním výkonu na starosti. Metoda Life Kinetik se zaměřuje právě na tento aspekt. 



1.    Moje oči, jsem na grafice hráč v červeném, posílají do zadní části mého mozku informaci, že mi Héctor Enrique přihrává a zleva se ke mně zároveň blíží protihráč. Vidím vlastní branku, ale nevidím půlicí čáru, proto moje mozková kůra, na základě zkušeností, uložených v mojí dlouhodobé paměti, určuje, že jsem zády k soupeřově brance a nacházím se na vlastní polovině hřiště. Co udělám jako další? Za to zodpovídají moje čelní mozkové blány, v přední části mozku. Zde se toho děje najednou hodně, protože se zvažuje mezi mnoha možnostmi. Odehrát míč zpět? Přihrát jednomu ze čtyř spoluhráčů? Rychle se otočit a vést míč směrem k soupeřově brance? Podržet míč a získat čas? Vyprovokovat soupeře k faulu a po přerušení hry pokračovat? Nyní se všechny tyto informace prolínají, míchají, zpracovávají v limbickém systému, nacházejícím se ve vnitřní, spodní části mého mozku. Tento systém je zodpovědný za můj stálý pocit, neodbytnou myšlenku: čtvrtfinále Mistrovství světa ode mě vyžaduje vynikající výkon!

2.    Rozhodnu se pro převzetí míče do protipohybu ke mně přistupujících obránců a vyhnout se tím souboji. Centrální mozkové závity, nahoře ve středu mojí hlavy mezi ušima, nastartují moji muskulaturu. Otáčím se jen trochu, abych se dostal mezi míč a protihráče. Oči mne upozorňují, že se ke mně přibližuje další protihráč, původně stojící vpravo ode mě. Teď je ale přímo přede mnou. Opět mi mozkem proběhne celá řada možných řešení. Já si vybírám nejtěžší z nich, to, které mi umožní se vyhnout vzájemnému souboji s protihráčem. Otočka o 180 stupňů se současným potáhnutím si míče podrážkou jedné nohy a jeho nasměrování druhou nohou do nového směru. Přesun znamená nutnost propojení centrálních závitů s mým malým mozkem a orgánem pro kontrolu rovnováhy v mém vnitřním uchu. Ty jsou totiž zodpovědné za kontrolu reflexů a instinktivních pohybů mého těla. Následuje sprint maximální rychlostí před třetím z obránců, kterého jsem, během otočky, periferně zahlédl. Pro tuto akci je potřeba mj. maximální výkon výměny látek, dýchání, pulsu, krevního tlaku.  Jako již předtím, tentokrát však v daleko vyšším tempu, musí „centrála“ uvnitř mého mozku zpracovávat informace z receptorů mého těl, shromažďovat je a přeměňovat je v rozkazy mojí muskulatuře: chodidlo hlásí nerovnosti v trávníku, noha vnímá doteky míče, oči zjišťují, kde a jak se pohybují soupeři a spoluhráči, uši signalizují akustické signály osob v mojí blízkosti, jejich dýchání, kroky, rady spoluhráčů.

3.    Plán vypadal jednoduše, ale po deseti metrech a jediném dotyku s míčem vidím, že se přímo proti mně blíží další soupeř. Musím si tedy další dotyk s míčem připravit ta, že mi míč zůstane přímo u nohy. Bohužel, mému vnímání unikl (oči viděli, ale centrum vidění nestačilo v té rychlosti informaci zpracovat)hrbol na trávníku, díky kterému míč nadskočil skoro o deset centimetrů. Proto jsem míč netrefil nohou dostatečně tvrdě a přesně a běžím rychleji, než se pohybuje míč. Potřebuji bleskové rozhodnutí: stresové hormony se starají o opravdový ohňostroj. Jaké mám možnosti?  Zastavit? Otočit se? Přenechat míč soupeři? Mozek mi říká, že všechny tyto možnosti vedou, s největší pravděpodobností, ke ztrátě míče. Rozhoduji se proto pro nejtěžší variantu: moje centrální závity vyhodnocují pozici mého těla a naklánějí je lehce nalevo, aby bylo možné opět získat kontrolu nad míčem, spojují ale tento pohyb s okamžitou změnou do protisměru tak, aby soupeř získal dojem, že půjdu doprava. Můj limbický systém si je jistý tím, že soupeř moji fintu přijme, je proto zklidněn, když oči a vnímání tuto domněnku potvrdí. Mohu tak soupeře klidně obejít vlevo.

4.    Ale hned je tady další soupeř. Já, nebo lépe řečeno moje dlouhodobá paměť, tuto situaci dobře zná: je to poslední hráč před brankářem a bude se pokoušet za každou cenu mě zadržet. Zároveň ale díky tomu bude do poslední sekundy nejistý. S absolutním pocitem jistoty, nejen díky dosavadnímu skvělému výkonu, rozhoduje se můj mozek nyní provést stejnou fintu, tentokrát ale na druhou stranu: navést soupeře doleva a obejít ho zprava.

5.    Funguje to a mě stojí v cestě již pouze brankář soupeře. Ale pozor: periferně vidím a zároveň uši hlásí, že předposlední obehraný hráč mě téměř dostihl a má možnost mě zprava připravit o míč. Proto potřebuji dobré řešení: projdu vpravo okolo brankáře ještě před tím, než mne dostihne protihráč, nebo je lepší ihned vystřelit?

6.    A opět se můj mozek rozhodl správně: projdu okolo brankáře a mohu míč nezadržitelně poslat do sítě prázdné branky tak, aby jej dobíhající soupeř nezastavil.

Kdo si myslí, že tím vše skončilo, plete se. Na řadu přichází otázka: jak oslavit tento krásný gól ve čtvrtfinále světového šampionátu ??

Celá akce ještě jednou:

Připravujeme vlastní metodickou řadu cvičení, která vycházejí z metody Life Kinetik. Nazvali jsme je 3D fotbalový trénink a během příštího roku se na našich stránkách budete setkávat se seriálem na toto téma. Jakousi skrytou předzvěstí tohoto projektu je článek Fotbalový cirkus.   

Děkujeme za překlad z německého originálu Pavlu Vackovi(FC Viktoria Plzeň)