Jak trénovat
Rukověť pro trenéry dětí a jejich rodiče 1 - Rozvoj učenlivosti
Sobota, 20 Říjen 2012 06:30
| Obsah |
|---|
| Rukověť pro trenéry dětí a jejich rodiče 1 |
| Filosofie klubu a trenéra, spolupráce s rodiči |
| Rozvoj sebedůvěry |
| Rozvoj spolupráce |
| Rozvoj soutěživosti |
| Rozvoj učenlivosti |
| -všechny strany |
Rozvoj učenlivosti
Zájem, či dokonce touha po nových vědomostech a dovednostech je jedním z motorů rozvoje osobnosti. Nejsou úplnou samozřejmostí, přestože určitá míra zájmu o nové je vlastní všem dětem. Záleží na dospělých, rodičích, trenérech a učitelích, zda tento zájem podpoří a rozdmýchají nebo ho nechají ležet ladem či to dokonce mohou dítěti otrávit.
Chuť umět více než včera nebo více než druzí je především individuální záležitostí a tak se také ve skupině dětí projevuje a tak na ni ostatní také reagují, nezřídka pozorujeme tendenci k průměrnosti, různé podoby srážení snahy o vyniknutí („Ty šprte!“, „Tak se nevytahuj!“ apod.). Přitom je však zřejmé, že nastaví-li si mladý člověk sám v sobě z jakýchkoli důvodů, třeba i pod tlakem názorů svých vrstevníků (silné je to v pubertě) nebo kvůli přehnané ochraně svého sebevědomí („proč se mám učit zase něco nového, když mi to nejde?“), brzdy, bránící rozšíření svého fotbalového umění a tím i vyšší budoucí výkonnost, omezí tím zbytečně sám sebe ve svém rozvoji. Nevyužije možností svého potenciálu, který v sobě má každý, byť někdo větší a někdo menší. V tom je důležitá role trenéra, rodiče a jejich spolupráce.
Pro rozvoj učenlivosti, ale i pro normální učení, je zásadní aktivita dítěte a to jak pohybová tak mentální. Ve fotbalu je možné použít i jednoduchou soustavu doporučení:
Více ukázek – více otázek – mnoho příležitostí - zkoušet a hrát – přiměřený počet informací.
„Co slyším, zapomenu.“
„Co vidím, to si možná zapamatuji.“
„Co si zkusím, to se naučím.“
Radost z činnosti je nejdůležitějším prvkem pro učení.
- Dítě neví, že se učí
- Dostává mozek do té správné učební frekvence
- Připoutává k činnosti a prodlužuje soustředění
- Zvyšuje se zájem o nové prvky. Snaha umět víc a být lepší.
- Radost a úsměv je zdravotní prevencí i lékem.
Učenlivost jako proces ochoty a vnitřní potřeby zdokonalovat se, učit se nové však kromě zábavnosti a dostatku aktivity můžeme velmi podpořit stylem koučinku (didaktický styl). Koučink je to, jakým způsobem otevíráme dítěti možnosti hledat správné odpovědi, v hlavě i prakticky na hřišti a jak mu s tímto hledáním pomáháme. Sem, jako jedna z hlavních metod, patří i didaktický styl s řízeným objevováním, který byl uveden v textu o rozvoji spolupráce.