Jak trénovat
Rukověť pro trenéry dětí a jejich rodiče 2 - Koučink a didaktické styly
Úterý, 06 Listopad 2012 13:06
Koučink a didaktické styly
Koučink = otevírání potenciálu člověka
Potenciál kohokoliv otevíráme onou optimální výzvou, tedy v dohledné době splnitelným úkolem (nebo dílčími kroky) a kombinací přístupů kouče, tedy kombinací didaktických stylů
Didaktických stylů je více a vlastně jde o to jakou míru zapojení hráče do řízení tréninku a vlastního učení trenér umožní. V „direktivním stylu“, kdy trenér vše řídí, je takové zapojení malé a pro rozvoj učenlivosti moc nepomáhá. Pro snadnost řízení tréninku je využíván nejčastěji.
„Praktický styl“ dává větší šanci hráčům rozhodovat o některých činnostech, jako: v jakém momentu začnou s činností, kolikrát ji udělají, jak rychle to budou provádět, jestli si vyberou lepšího či horšího protihráče. Činnost tedy nezačíná na písknutí trenéra ale dle rozhodnutí hráče, ale samozřejmě až po tom, co dá trenér úvodní pokyn pro všechny k začátku.
Příklad: představte si situaci, kdy deset hráčů postavíte před slalom a oni budou startovat na trenérův pokyn, plnit přesně činnost jak direktivně požaduje. Je tu ale možnost „praktičtější“, kdy budou vedle sebe tři slalomy, třeba i různé obtížnosti a hráči si vždy vyberou ten který je zrovna volný, nebo ten který jim vyhovuje, po slalomu si opět zvolí, do které ze tří malých branek zakončí a jak zakončí, podle toho která je volná, nebo podle předem dané složitosti způsobu zakončení.
V posledním zmíněném již navazujeme na „styl s nabídkou“ kdy si hráči mohou volit mezi různou obtížností cvičení, nebo si dokonce mohou vybrat z těch, která trenér pro trénink připravil.
Příklad: Trenér vymezí 15 minut tréninku dle vlastního výběru činností a někdo jde hrát ve vymezené části tréninku „na dvě“, někdo chce střílet na brankáře a další jde se spoluhráčem hrát soutěž v přihrávkách na přesnost.
Samostatný výběr činnosti většinou k činnosti přitahuje, protože si ji hráč vybral dobrovolně ze zájmu a buduje tak i vlastní zodpovědnost a vnitřní motivaci.
V takové nabídce se hráči rozdělí do skupin, a pokud není na každém takovém stanovišti stále přítomen kouč, může zadat koučovací úkol samotným hráčům. Když hráč dává zpětnou vazbu jinému hráči, nazýváme to „reciproční styl“ a byl již zmíněn v kapitole o rozvoji spolupráce.
Koučink otázkou = „styl s řízeným objevováním“
„Didaktický styl s řízeným objevováním“ byl již v textu několikrát zmíněn a ukázán a je takovou královskou disciplínou koučinku. Neznamená jen otevřené otázky, ale i postupy, kdy hráči udělají akci či více akcí a řešíme s nimi důvody, proč se jim akce dařily, nebo jaká řešení by byla výhodnější. Kouč by neměl vést k pouhému pojmenování chyb, když už je odhalíme, ale spíše k návrhům jak to provést lépe. Tím že se zúčastňují i méně aktivní hráči, mají šanci se tak také učit a zdokonalovat. Ptejme se tedy i těch méně aktivních! Menší skupiny jsou pro to výhodnější.
Příklad: hraje se 4:4 a jednomu týmu se daří dávat snadno góly, kdežto druhému ne. Týmy jsou ale co do hráčské kvality relativně vyrovnané. Trenér zastaví hru a ptá se, v čem vidí hráči rozdíl. I s pomocí tabule a obrázků navede hráče, aby objevili a pojmenovali, v čem se výkony liší. Hráči pak mohou postupně po týmech trenérovi říci (nejprve třeba sami mezi sebou) co udělat pro vylepšení výkonu. Nemějme strach, že jsme diskusí ztratili čas, protože tím, že hráči s pomocí trenéra objeví, co před tím neviděli, naopak spoustu času získáme – Učení pro porozumění!
Pokud necháme hráčům úplnou samostatnost ve výběru řešení a postupech a trenér pouze vidí výsledek řešení akcí, či činností, dá se mluvit o “stylu se samostatným objevováním“. Trenér může třeba pouze reagovat připomínkou typu: „Zkusíš to jinak? Čeho tím chceš dosáhnout? V čem to udělat lépe? Podívejte se na to očima soupeře? Nezvolili jste si to moc těžké?“ I těmito připomínkami však může trenér hráče směřovat, a když jejich činnosti nemají vývoj, může využít podobného postupu: „Já vidím, jak by se to dalo vylepšit. Chcete to říci, nebo to ještě zkusíte a přijdete na to sami?“