9. Efektivní komunikační dovednosti a postupy

Úterý, 18 Prosinec 2012 09:03

Dnes se zaměříme na druhou komunikační dovednost - informace, sdělení. Pokračujeme v našem seriálu Respektovat a být respektován.

Přehled efektivních komunikačních dovedností
1.    Vidím (slyším), že… (popis, konstatování)
2.    Je…; Je potřeba…; Tohle děláme (tak a tak)…; Pomůže, když…; Když…, tak… (informace, sdělení)
3.    Očekávám, že… Pomohlo by mi, kdyby… (vyjádření vlastních očekávání a potřeb)
4.    Uděláš to tak… nebo tak…? Můžeš si vybrat. (možnost volby)
5.    Jirko,…! (dvě slova)
6.    Co s tím uděláme? A co si o tom myslíš ty? (prostor pro spoluúčast a aktivitu dětí)

2.    Informace, sdělení – Je potřeba…; Tohle děláme (tak a tak)…; Pomůže, když…; Když…, tak… 

Příklad:
„Je trénink.“
„Kluci, je potřeba uklidit mety, trénink končí.“
„Po tréninku se sprchujeme.“
„Při obouvání pomůže, když se nejprve povolí tkaničky.“
„Tohle není v učebnici, a je to důležité. Stálo by za to si to zapsat.“

Předností popisu je, že vyjadřuje partnerský vztah a navozuje pocit bezpečí (nechceme bojovat, ale spolupracovat). Předností informací je, že naplňují naši potřebu smysluplnosti.

Informace je oznamovací věta či souvětí v 1. nebo 3. osobě. Tím se zásadně liší od pokynů, příkazů či rad, které mají společné to, že jsou formulovány v 2. osobě (ty, vy). Informace, stejně jako popis, neohrožuje, protože se zabývá situací a nehodnotí osobu.

Znakem respektujícího přístupu je, že necháváme na zvážení a rozhodnutí druhé osoby, zda informace využije. U rad či pokynů naopak očekáváme, že se druhá strana zařídí podle nás. Informace rozvíjejí zodpovědnost – rady a pokyny poslušnost.

Příklady

Informace o současné situaci
„Přijdu za vámi za deset minut.“
„Páťo, za pět minut začíná trénink. Do té doby je třeba být připravený a na hřišti.“
„Roberte, teď děláme nožičky.“
„Vím, že to není pravda.“ (místo vyptávání proč dítě lhalo)

Informace o zvyklostech a domluvených pravidlech (kdy se co dělá, kam se co dává)
„Máme domluvu, že v případě zpoždění se omluvíme.“
„Při výkladu posloucháme.“
„Dohodli jsme se, že dnes nakoupíš ty.“

Informace o tom, co pomáhá v určité situaci
„Pomůže, když míč udeříme trochu výše.“
„Když někomu ublížíme a chceme se s ním zase usmířit, pomůže, když se omluvíme. (místo klasického „Běž a omluv se!)

Informace o důsledcích
„Vlhké kopačky do skříně nepatří. Mohou od nich navlhnout další věci.“
„Když si někdo zvykne na vulgární slova, mohou mu „ulítnout“ i v situaci, kdy je ani říct nechtěl.“

Čím jsou děti menší, tím méně vědí o souvislostech, o příčinách i důsledcích. Věci se nemají dělat kvůli tomu, že to dospělý řekl (přikázal nebo zakázal), ale protože mají své zákonitosti. Informace tyto zákonitosti zprostředkovávají.
Informace mají být pravdivé. Není pravda, že když si nebudeme čistit zuby, že se zkazí. Je pouze větší riziko, že se nám zkazí. Polopravdivé informace mohou podkopat důvěru („Mami, ty vždycky říkáš, co se ti hodí do krámu. Tvrdili jste mi, že po první cigaretě se ze mě stane závislák, a to já nejsem. Tak to asi ani s těmi drogami není pravda.“)

Informace o postupech (proč a jak se co dělá)
„Vanu myjeme hned po koupání, je to rychlé a snadné. Když tam špína zaschne, dá to pak více práce.“

Z pozitivních sdělení se naučíme víc
„Máme mluvit pravdu.“ namísto „Lhát se nemá.“
„Nožičky trénujeme dál od oken a skleněných dveří, mohly by se nešťastnou náhodou rozbít.“

POKYNY JSOU PRO TEĎ – INFORMACE PRO ŽIVOT.

^{Zdroj(se souhlasem autorů): Respektovat a být respektován: Pavel Kopřiva, Jana Nováčková, Dobromila Nevolová, Tatjana Kopřivová (Kroměříž, Spirála 2007)}