Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Zajímavosti

Soccer eyeQ program

Obsah
Soccer eyeQ program
Vnímání(percepce)-rozhodnutí-akce
5 klíčových elementů, které ovlivňují činnosti hráče při zápase
Hráčova pozornost
Nekonečný cyklus
-všechny strany

Představení další "Brain centred(zaměřeno na mozek)" metody Soccer eyeQ. Po metodě Life Kinetics a CogiTraining vás seznámíme s třetí metodou, která si uvědomuje, že hráč nejsou jen svaly, ale též mozek, který všechno řídí.

 

 

 

 


 

Vnímání(percepce)-rozhodnutí-akce

Nejdříve se podíváme na 3 základní stavební kameny individuálního herního výkonu a ukážeme si jak s nimi velmi odlišně nakládají elitní a ostaní hráči.

 

Vnímání(percepce)-rozhodnutí-akce, to jsou 3 základní komponenty individuálního herního výkonu. 

 

 

  • Vnímání: používání smyslů pro získání informací o herním ději
  • Rozhodnutí: výběr řešení na základě získaných informací
  • Akce: provedení zvoleného řešení

 

 

Většina rozhodnutí a akcí je provedena na základě visuálních spouštěčů. Přesto se jako trenéři hlavně zaměřujeme na rozvoj techniky. 

 

Na popsané 3 základní komponenty se budeme pro jednoduchost odkazovat takto: vidět-myslet-konat. 

Na první pohled se to celé jeví jako velmi lineární,sekvenční proces. Bohužel přesně tak vypadá výkon mnoha hráčů. Průměrný hráč se soustředí na míč, POTOM na jeho zpracování, POTOM se porozhlédne kolem sebe, POTOM se rozhodne a POTOM provede vlastní akci. Pokud ještě nepřišel o míč

 

Takový sekvenční proces je pomalý stejně jako herní tempo hráčů, kteří se jím řídí. Tento hráč je často připraven o míč v jedné s fází tohoto těžkopádného sekvenčního procesu.  

 

Elitní hráč funguje jinak. 

Jak jsme již zmínili, průměrný hráč postupně vidí-myslí-koná. U elitních hráčů je tento proces paralelnější, provázanější a cykličtější. Elitní hráč neustále vyhodnocuje proměnlivý herní děj, plynule koriguje a hledá nejlepší řešení a výsledkem je provedení efektivnější akce v ten pravý okamžik.

 

Elitní hráči mají potřebné mentální a fyzické dispozice k tomu, aby v pohybu kontrolovali míč, svoje tělo a přemýšleli, co se bude dít dál. Opravdu, ti nejlepší vědí co udělají s míčem, dříve než se jej dotknou.  

 

Takže máme 3 základní komponenty individuálního herního výkonu. Někteří z vás je již asi znají a jiní podotknou:"To je přece jasné." Analýza výkonu hráčů může být skutečně zjednodušena na uvedené 3 komponenty.  

 

Jakkoli se to zdá zřejmé a jednoduché, hendikep hráče v některé z uvedených činností mu s velkou pravděpodobností zabrání stát se špičkovým hráčem.

 

Jako trenéři se tradičně zaměřujeme na technické aspekty výkonu(konat), zatímco opomíjíme kognitivní elementy celku(vidět-myslet)

 

Je třeba poskytnout hráčům cvičení, kde budou mít mnohem více možností se rozhodovat než doposud. A ruku v ruce s tím tréninkové podmínky, ve kterých budeme rozvíjet percepční schopnosti – nestačí jen ŘÍCI hráčům "koukej", musíme k tomu vytvořit prostředí a vypěstovat v nich automatický návyk.  

 

Ale co vlastně přesně znamená to "vidět" a "myslet"? Zaměřme se nyní na proměnné, které ovlivňují hráčovy úkoly a odpovědnosti v daný moment a jasně určují co by měl hráč udělat a co ne.

 


 

5 klíčových elementů, které ovlivňují činnosti hráče při zápase

Identifikujme tedy 5 klíčových elementů, které ovlivňují činnosti hráče při zápase. Jako trenéři zjistíte, že jsou vám nejspíše důvěrně známé. Je to jako s čímkoliv ve fotbale – neobjevujeme Ameriku. 

Zkus na ně přijít sám!

Jedná se o 5 kritických informací, které musí hráč znát, aby rozklíčoval svoje úkoly a odpovědnosti plynoucí z dané herní situace.

 

Rozpoznáním a pochopením vztahů mezi těmito proměnnými, uvědoměním si jejich dopadů na danou herní situaci, tím vším hráč ovlivňuje efektivnost svého rozhodnutí i následné akce.

 

Už jsi na ně přišel? Laughing

 

Tyto klíčové faktory, které určují hráčovy úkoly a odpovědnosti v kterémkoliv okamžiku zápasu jsou:

 

  • míč: kde se nachází, kdo ho má a co s ním může dělat
  • spoluhráči: kde jsou(většinou vychází z týmového rozestavění) a co dělají
  • soupeř: kde je a co dělá
  • místo: útočná, střední či obranná třetina
  • stav: čas a skóre ( 1-0 a pět minut do vítězného konce nebo 0-1 a 5 minut na vyrovnání) 

 

 

A znovu, jak jednoduché, že? Mnoho z nás není překvapeno a spousta další opět křičí:"To je přece jasné." 

 

Rozdělme si uvedené proměnné na 2 kategorie:

 

  • dynamické proměnné(DP)
  • semistatické proměnné(SP). 
 
Semistatické proměnné
Sem patří místo a stav. Místo z toho důvodu, že hřiště se nepohybuje. Necméně to, kde se hráč na hřišti nachází se mění a dramaticky ovlivňuje chování hráče. Stav je v daném čase také neměnný, během zápasu se však mění a jistě má též dopad na hráče.


Dynamické proměnné
Zbývají míč, spoluhráči a soupeř. Tyto proměnné se neustále mění, často všechny tři najednou. Jak hráč zjistí svoji situaci vzhledem k těmto proměnným – pohledem!


Nyní jsme definovali co by měl brát hráče na zřetel, aby pochopil svoje úkoly při hře. Podívejme se na to, kam a jak by měla být zaměřena hráčova pozornost.
 
 

 

Hráčova pozornost

Výše uvedený model pozornosti Roberta Nideffera(1976) je dvou dimenzionální:

 

  • šíře(široká/úzká – A/B)
  • směr(vnější/vnitřní – 1/2)

 

Kombinací dvoudimenzionálního modelu dostaneme 4 výseče:

 

  • A1: vyhodnocuje mnoho informací(A) z širokého okolí(1) ... taktické hledisko, čtení hry, přizpůsobení se
  • A2: schopen pojmout více informačních kanálů(A) a zvažovat je(2) ... zkušenot, znalost, plánování, rozhodnutí
  • B1: zaměřuje se na jeden nebo velmi omezený počet(B) externích podnětů(1) ... technické hledisko, cíle
  • B2: zaměřuje se na interní záležitosti(2) jako technické provedení(B) ... vnitřní stav, myšlenky, pocity 
 
 
Tento diagram znázorňuje průměrného hráče, který prokazuje silnou tendenci ke kvadrantům B1 a B2. Průměrný hráč totiž během hry sleduje jen míč – B1. Když se dostane do hry, což pro něj znamená, že mám míč – třeba jej zrovna zpracovává, soustředí se na míč, který se k němu blíží a pak na vlastní technické provedení zpracování – B2.

Takový hráč je často přistižen ve špatném prostoru(sleduje totiž jen míč) a často ztrácí míč(dlouho mu to trvá, neví co s míčem).  
 
 
Další diagram ilustruje schopnost koncentrace elitního hráče. Do těchto částí grafu potřebujeme posouvat i naše hráče. Jak vidíte, elitní hráči inklinují ke kvadrantům A1 a A2.
 
Špičkoví hráči totiž neustále monitorují celou herní situaci (A1) – prostorové poměry, pozice spopuhráčů i soupeřů, míč.

Jak komplexně vyhodnocují herní děj, předvídají a nalézají efektivní řešení herních situací(A2) – budoucí možnosti přihrávky, zpracování a  pohybu po hřišti.


A znovu, neobjevujeme Ameriku. V skutku, myšlenka či potřeba hrát s hlavou nahoře není nová.

Nicméně, většina treninků současnosti je "zaměřená na míč". Vysvětleme si, co tím myslíme.  Jsme všichni rádi, že pryč jsou ty časy, kdy hráči z 90 minutového tréninku strávili 80 minut kroužením kolem hřiště či jinými běhy. Že se míč vyskytuje ve většině cvičení, je jistě chválihodný posun. Zapojování míče je skvělá věc a velmi důležitá, co tedy míníme tím kritickým "zaměřeným na míč". Ve velké většině cvičení se hráči soustředí jen na míč, jsou k tomu povzbuzování.  

"Sleduj míč!" je nejfrektovanějším trenérským pokynem na celém světě. S trochou nadsázky by se dalo říci, že i jeden z nejhorších. Jistě, jsou okamžiky, velmi specifické okamžiky, kdy má tento pokyn plné opodstatnění. Většinou tomu tak není. 

Hlavní problém je v tom, že je tento pokyn používán tak často, až je vypěstován v hráčích pocit, že to je to jediné, co je třeba sledovat. Velmi zřídkakdy spočine jejich zrak na něčem jiném, a že je toho. Připravovat se na zpracování míče a přitom sledovat dění kolem sebe, dělat více věcí najednou, se pak zdá, jako nepotřebná vymoženost, kterou využijí snad jen žongléři v cirkuse. Pojďme dál a mrkněte na toto.
 
 
V předchozích odstavcích byl průměrný hráč popsán jako jednoprocesorový počítač, který musí postupně sledovat míč, POTOM jej zpracovat, POTOM se rozhodnout co s ním, a až POTOM s ním provést nějakou akci.

Postupně řeší jednotlivé úkoly, protože na nic jiného není naprogramován. Pokud si na pomoc vezme trochu přístupnější přirovnání se sklenicí, pak průměrný hráč zaplní tuto sklenici pouhým zpracováním míče, u některých dokonce přeteče. Tělo a mysl se nejraději soustředí na jednu činnost. Dá se ale trénovat zvládnutí více věcí najednou.    
 
 
Musíme trénovat hráče tak, abychom zvětšili jejich sklenici. Jestliže zvětšíme sklenici ze 2deci vína na půl litru piva, vznikne rezerva, kterou můžeme využít pro další činnosti, které se mohou vykonávat spolu se zpracováním míče. Tímto způsobem připravíme hráče na zpracování většího počtu informačních toků, provádění tomu odpovídajícího počtu vyhodnocení a řešení. 

Dosáhnout takového nárůstu  kapacity můžeme jedině opakovaným přetěžováním hráčovy sklenice.



Fotbal je velmi kognitivní(poznávací) hra. Je rychlý, dynamický. Neustále klade na hráče spousta požadavků během jediného okamžiku. To všichni víme. A jak často pracujeme na hráčově schopnosti multitaskingu(zpracovávání více úkolů najednou)?
 
Zdá se, že i většina trenérů přemýšlí a pracuje sekvenčně. Nejdříve naučí hráče A, POTOM B, POTOM C a jde se hrát. Vlastní hra však není trénink a má na hráče úplně jiné požadavky. Tak proč se pak divíme, že v zápase to není ono? 


Berme to takto, na všechno co děláme, můžeme nahlížet jako úkol – mluvení, koukání, myšlení a pohybování. To jsou všechno běžné úkoly, které vykonáváme. Je překvapující, jak výrazně ovlivní naši výkonnost jako celek přidání byť jen jednoho jednoduchého úkolu.

Věříme, že přetěžování hráčů během tréninku právě v tomto smyslu je naší povinností. Jestliže připravíme takové tréninkové podmínky, ve kterých se hráči musí vyrovnávat současně se 4-5 úkoly, zatím co při vlastní hře je tento počet 2-3 úkoly, hráč se cítí při zápase pod menším tlakem, na všechno má jakoby více času a s mnohem větší pravděpodobností zvolí správné řešení ve správný čas. 

Vysvětlili jsme si důležitost víceúkolové schopnosti hráče, dále se podívejme jak se to celé promítne do hry.  
 
 

  

Nekonečný cyklus

Někteří trenéři mluví o čtení hry a reagování na herní situace. Nicméně, fotbal se stává stále dynamičtějším sportem, což vyžaduje od hráčů stále větší míru proaktivity, aby jejich řešení dosáhla potřebnou míru efektivity. 

 

Středobodem našeho cyklu je vyhodnocování obrazu hry, protože správné rozšifrování herní situace je klíčem k efektivnosti ve všech dalších aspektech.

 

 

 

  • vyhodnotit: herní děj kolem
  • předvídat: jak se bude hra vyvíjet 
  • přizpůsobit: fyzicky i mentálně 
  • konat: provést optimální řešení 
  • upravit: podle měnící se herní situace 

 

 

Ačkoliv je zde VYHODNOTIT uvedeno jako první z řady, je třeba ho chápat jako nekonečný nepřerušovaný proces, který je v neustále interakci se všemi ostatními – lapidárně můžeme shrnout ve rčení: "Vždy ve střehu!"

 

V této souvislosti se pozastavíme nad KONAT elementem. Tento element představuje vlastní akce, konání hráčů. Většina těchto akcí je však bez míče. Téměř 98% zápasového času se hráč nedotýká míče. To neznamená, že nehraje. Neustále sledování a vyhodnocování herního děje musí být trénováno, aby se stalo samozřejmostí, zvykem, automatismem, hráčovou přirozeností. 

 

Jak zabalit tuto myšlenku v jednoduché poselství směrem k hráčům? "Míč se hýbá, ty se hýbáš a pozoruješ." 

 

Udržet pozornost a koncentrovanost celý zápas, když jsem valnou většinu bez míče, je jistě nutný a zároveň náročný požadavek.   

 

A právě schopnost dlouhodobé koncentrace(alespoň 2x90min) je další oblast, ve které při výchově hráčů selháváme. Příliš mnoho cvičení, které často všichni používáme, zaměstnává v jeden okamžik jen část hráčů, příliš mnoho(ideálně by neměl být snad ani jeden) jich je mimo hru. Sledoval jsem trénink uznávaného a skutečně velmi kvalitního trenéra – během cvičení pro 14 hráčů se v daný okamžik aktivně zapojovali 2-3 hráči. Zbytek neměl žádnou roli, úkol či zodpovědnost po dlouhé sekundy i minuty. Jejich mozek měl volno. Když jim trenér opakovaně zdůrazňoval: "Soustřeďte se!", naskočila mě okamžitě otázka:"Na co?" následovaná druhou otázkou "A proč?". A odpovědi na ně? Vlastně nebylo na co se soustředit a tak ani nebyl důvod se soustředit. 

 

Jak bývá naším zvykem, v příštím článku se již zaměříme na praxi. Připravujeme cvičení sestavená podle metody Soccer eyeQ program.

 

Podle www.soccereyeq.com zpracoval Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz 

Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!
rudaldinho |27-05-2013 16:04:44
skvělý článek.Rychlost myšlení a volba správné a překvapivé varianty
herní situace je bezesporu rozdílovým prvkem utkání. Vacek

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz