Psychologie, didaktika, koučink

2.Nové možnosti českého fotbalu - propojení koučování s prací fotbalového trenéra (zaměřeno na mládež i profesionální fotbal)

Úterý, 22 Říjen 2013 10:22

V druhém díle se dozvíme co může skutečný koučink přinést. 

Díl druhý – Kde je místo pro koučování v praxi fotbalového trenéra a jaké přináší výsledky?

Koučování je způsob vedení, učení, motivování a komunikace (v podstatě všeho, co trenér dělá:-), který je opakem přikazování, instruování a kontroly.

Cílem koučování je umožnit hráčům maximálně využívat a rozvíjet svůj herní, tělesný a osobnostní potenciál. Cílem týmového koučování je maximálně rozvinout potenciál týmu. 

Koučováním zde rozumím „čistý koučink“, který probíhá zejména při koučovacím sezení nebo při lekci The Inner Game (o tom bude jeden z dalších článků) s profesionálním koučem, které mají jasné principy, strukturu a nástroje.

Chování trenéra (stejně jako třeba manažera, učitele,..) založené na principech koučování se říká koučovací přístup (coaching approach). 

Pokud na jedné straně škály (viz. obrázek) je čistý koučink se všemi jeho principy a nástroji, pak na druhé straně škály je naprostý opak: neustálé příkazy, instrukce, kontrola, nadřízenost trenéra atd.

Trenér se může pohybovat na této škále a efektivně volit svoje postupy. 

Čím více se trenér chce pohybovat na pravé straně škály, tím hlubší znalost koučování je třeba mít. 

Občas dochází k nepochopení v tom smyslu, že koučink je vlastně opakem trénování („kdy mám teda vlastně koučovat a kdy trénovat?“). Tak to nepochybně není! Trenér zkrátka může koučink více či méně využívat ve své práci. Efektivní využití již vyžaduje dobrou znalost a dovednost v koučování. 

To, jestli se trenér pohybuje na škále více napravo nebo nalevo, přináší zejména do budoucna dost rozdílné výsledky. 

JAKÉ VÝSLEDKY KOUČOVÁNÍ PŘINÁŠÍ?

Nejdůležitější výsledky, které využívání koučovacího přístupu přináší (ověřeno praxí):

1. Hráči jsou motivovanější a odpovědnější ke svému rozvoji i k týmu         

Koučování přirozeně a nenásilně předává zodpovědnost za rozvoj a výsledky hráčům. Trenér pak už není tím, kdo hráče musí nutit do činnosti. Trenér se stává hybnou pákou mezi motivací hráče, jeho cíly a kvalitním obsahem a formami tréninku. Hráči pak například rádi drilují, do zblbnutí jsou schopni opakovat a zlepšovat dovednosti. Vlastníky dovedností jsou totiž oni a ne jejich trenér.

Hráči pak téměř nepotřebují vnější motivaci k činnosti, činnost samotná se stává odměnou – to je princip vnitřní motivace, která je na rozdíl od té vnější opravdu efektivní. Trenér může vyřadit náplň tréninku, které někdo říká zábavný trénink. Zábavou se totiž stává růst. Samozřejmě toto nenastává u všech stoprocentně, zase tak růžové to není. Nicméně určitě se tímto směrem obrátí daleko více hráčů a v daleko větší míře, než při tradičním způsobu vedení. 

2. Trenér může výrazně omezit kontrolování čehokoliv 

Heslo „Čím více máte hráče pod kontrolou, tím méně mohou mít pod kontrolou sami sebe“ v praxi funguje. Koučování vede k tomu, že hráči více kontrolují a sebeřídí sami sebe a jsou samostatnější, odpovědnější a motivovanější, než tomu bývá u „tradičního“ způsobu vedení.

3. Hráči mají z činnosti větší radost

Větší radost z činnosti je jednak výsledkem koučovacího přístupu trenéra a  zároveň předpokladem efektivního učení. Často i předpokladem silné pozitivní vazby k fotbalu, která může být  rozhodující v „telecích“ letech. 

Radost je podle Tima Gallweye součástí trojúhelníku výkonnosti (viz. níže), který znázorňuje, co je třeba k dlouhodobému rozvoji mimořádné výkonnosti s potenciálem dalšího růstu. Kromě radosti je to učení se (viz. další bod). 

Pokud jeden z těchto aspektů dlouhodobě chybí, výkonnost začne klesat. Bohužel většinou už uplyne zbytečně mnoho času, protože tento „výsledek“ (pokles výkonnosti) se projeví s menším či větším časovým odstupem. Tento čas je u mladých hráčů nenahraditelný.

4. Hráči se naučí učit se

U hráčů se odbourává zbytečná závislost a přeceňování výsledku utkání. Učí se rozvíjet se a podávat nejlepší možný výkon bez ohledu na okolnosti. V tomto ohledu lze koučování považovat za proces zpřítomňování, tedy umění být tady a teď. Nezabývat se minulostí ani budoucností, což narušuje optimální výkon a i kvalitu učení se. 

Hráči se při efektivním používání koučovacího přístupu učí cíleně zaměřovat svoji pozornost, vnímat svoje silné stránky, vnímat potřeby zlepšení a je pro ně přirozené trénovat bez dohledu trenéra. Nejsou ovcemi čekajícími na pokyny trenéra, ale proaktivními osobnostmi spolu-vytvářejícími svoji hru a trénink.

Další výsledky (zdaleka nejsou všechny) jen bodově, někdy příště možná podrobněji:

• Hráči se učí přemýšlet v myšlenkovém rámci orientovaném na řešení, nikoli na problémy a překážky (což má zásadní vliv na vytváření a budování potřebných dovedností v mozku hráče!)
• Hráči mají výrazně lepší úroveň dovedností (hráči jsou totiž jejich tvůrci, nikoli jen jejich adresáty, kteří je opakují po někom – hráči jsou více originály než kopiemi)
• Hráči jsou zvídaví, v čem se ještě můžou posunout (výsledek sebedůvěry, vnitřní motivace, zodpovědnosti a vědomí vlastních schopností se učit)
• Hráči jsou tvořivější a samostatnější na hřišti i mimo něj
• Hráči si sami zpacifikují hráče, který narušuje trénink
• Hráči se učí překonávat sami sebe
• Hráči jsou odvážnější

ZÁVĚREM DRUHÉHO DÍLU (pokračování příště)

PROČ?

Proč by se měl trenér vlastně zajímat o koučování a vzdělávat se v něm? Proč nedělat věci, tak jak jsme je dělali doposud a jak jsme zvyklí? Proč investovat čas, energii a nejspíš i finance?

PROTOŽE:

Koučink je zejména o zasetí nejdůležitějších principů rozvoje hráče a člověka. Stejně tak je ale velmi dobře využitelný při snaze dosáhnout optimální výkonnosti jednotlivců a týmu v dospělém fotbale. Koučování pomáhá dlouhodobému rozvoji i aktuálnímu výkonu.

Koučink může být velkou přidanou hodnotou českých trenérů. Může být součástí změn, které  SOUČASNOU úroveň výchovy českých hráčů dostanou v BUDOUCNU tam, kde bychom ji chtěli mít. 

Součástí změn, které nastartovala skupina lidí v čele s Dušanem Fitzelem a Tondou Plachým, by kromě organizačních změn (už se jich hodně stalo a děje) měla podle našeho názoru (teď mluvím také za: Luděk Procházka, Jiří Vorlický) být revize obsahu a forem učení. O to se snažíme v rámci našeho společného projektu... 

_DODATEK

_{aktuální stav – změny jdou rychleji, než jsme čekali.}

_{Studium profesionálního kouče zakončil Jirka Vorlický, do finiše spěje i první zástupce trenérů profesionálného dospělého fotbalu – Aleš Křeček. Svoje studium brzy začne také první trenér brankářů – Michal Kosmál. Všichni v rámci studia programu Akreditovaný profesionální kouč v Koučink Centru s.r.o. Tento program bude otevřen také v online podobě s bonusem pro trenéry fotbalu. V rámci doškolování UEFA licencí byla krátká prezentace o koučování ve fotbale, kterou shlédlo cca 300 trenérů, už přes 130 z nich se přihlásilo na několikahodinový seminář v rámci kreditního doškolování. Opět pro bližší info mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript nebo číslo 724830169.}

Martin Daněk, profesionální sportovní kouč a trenér fotbalu