Cvičení

Plány

1. volba věkové kategorie
| 2| 3| 4| 5


vybrat uložený plán


Banner

Co je talent?

Cesta k dokonalosti

Co je to tedy talent ? Vůle, ochota, touha, potřeba, droga, .... od malička denně několik hodin trénovat. K podobnému závěru dospíváme ze všech možných oborů. To je všechno? Jistě ne. Je čas prozradit více.
 
 

 

Řidič auta

Řídíte auto? Jak dlouho? Počítejte se mnou! Mám řidický průkaz 25 let. Ročně najezdím 20 000 kilometrů. To je za 25 let 500 000 km. Pokud budeme uvažovat průměrnou rychlost 50km/h, strávil jsem řízením 10 000 hodin. Ha! Přesto nejsem řidič světové extratřídy. Mám špatné zlozvyky, pravidla už neznám tak, jako když jsem skládal řidičské zkoušky. Znamená to, že všechny příběhy o  10 000 hodin tréninku popírám. Ne tak docela.

Co se děje, když řídím? Snažím se v tom zlepšovat nebo přemýšlím o jiných věcech: co udělat k večeři, mluvím se spolujezdcem, poslouchám rádio, ......... . Řídím na autopilota. Spousta činností v našem životě děláme automaticky a dále se v nich nerozvíjíme, často to ani není třeba. 

Již léta chodím s přáteli dvakrát týdně na tenis. Poklábosíme, zahrajeme si a jdeme na pivo. Mám odehráno spoustu hodin. Téměř jsem se nezlepšil. Proč? Protože hraji na autopilota! 

A teď se podívejte na anagram A a B a oba postupně zkuste rozluštit.

A B
TECO CTEO
BALFOT FLABOT
ÉLKAŘ ŘKALÉ
VADIDLO OLVIDAD

Když je vyluštíte, zjistíte, že odkazují na stejná slova:
OTEC
FOTBAL
LÉKAŘ
DIVADLO

Rozdíl je v tom, že anagram A je jednodušší! A teď přijde to nejzajímavější. Když psychologové dali jedné skupině anagram A a druhé anagram B a pak obě skupiny požádali, aby vyluštěná slova opakovaly, byli úspěšnější ti, co luštili složitější anagram. Trvalo jim to déle, ale když už ten anagram vyluštili, slova se více vryla do paměti. Museli se totiž více soustředit na luštění a vypnout autopilota. 


Doposud jsem se zabývali kvantitou a nyní přecházíme ke kvalitě tréninkového procesu. SPECIFICKÉ UČENÍ S MAXIMÁLNÍ KONCENTRACÍ BĚHEM KAŽDÉ Z 10 000 HODIN. Každou hodinu, každou minutu, každou vteřinu, se snažíme rozvíjet naše tělo a mysl, dostávat se na i za hranice našich možností. 

Čínský trénink 

Chen XinhuaenOd 15-19 let jsem strávil hodiny a hodiny zažitým konvenčním tréninkem v Anglii. Můj sparingpartner mi posílal míčky střídavě na backhand a forhand a já jsem je v pravidelném rytmu vracel. Bylo to fyzicky i psychicky náročné, ale jen kvůli nekonečnému monotonímu opakování, jinak žádné zvláštní nároky na mysl či tělo. Několik týdnů po svých 19. narozeninách jsem potkal Chen Xinhuaena – jednoho z největších hráčů v historii stolního tenisu. Oženil se s jednou stolní tenistkou z Yorkshiru a přestěhoval se do Anglie. Přesvědčil jsem ho, aby mě trénoval. Po prvních minutách tréninku mi bylo jasné, že jsem se ocitnul v jiném světě. Vzal si pytel míčků, ty si připravil vedle sebe na stůl a začal je na mě pálit ze všech možných úhlů, všech možných rotací, rychlostí, ......, ale vždy tak, abych se ocital na hranici mých možností. Hranice mých možností pak posouval dále a dále zvětšováním stolu na mé straně. My nohy byly vystaveny větším nárokům na pohyb. Když jsme pracovali na mé reakci, naopak stůl zmenšil. Během 5 let společného tréninku byl mů pohyb, rychlost, herní cítění přetvořeno a já začal stoupat na světovém žebříčku. 
Moje záhada proč jsou čínští tenisté tak úspěšní byla vyřešena. Žádné mysteriózní důvody, speciální strava či vrozená reakční rychlost. Netrénují více, ale chytřeji !!!
 

Futsal

Jsme rádi, že jako fotbalový web, můžeme na dané téma zalovit i blízko fotbalu.


Léta byly úspěchy brazilského fotbalu zahaleny tajemstvím. Někteří spekulovali o větší dávce kreativity v jejich krvi, jiní hledali něco magického v jejich duších. Jiní byli realističtější a spatřovali to v ekonomické a sociální situaci velké části obyvatelstva a fotbal jako jedinou příležitost jak si vydělat. Zapomněli, že existuje mnoho dalších ještě chudších zemí. 

Simon CliffordA tak se vydal charismatický středoškolský učitel a trenér Simon Clifford rozluštit toto tajemství přímo do Brazílie. Půjčil si 5000 liber a strávil celé prázdniny(léto 1997) cestováním po Brazílii. Vybaven kamerou a notepadem natáčel i trénoval s dětmi i špičkovými hráči. Kam se hnul, všude byl futsal. „Hrají ho stále a všude.“ První co uvidíš, když dorazíš do Brazílie, jsou pláže plné plážového fotbálku. Tyto pláže prý jsou podhoubím budoucích skvělých fotbalistů. To je další chiméra. Při bližším průzkumu zjistíš, co je základem brazilské dokonalosti. Všude přítomný futsal. Hrají ho ve vysokém tempu a ne jen tak lážoplážově. Zde se učí dovednostem a vysoké herní rychlosti. Dr. Miranda (profesor fotbalu na univerzitě v Sao Paolu) to potvrzuje. Ve futsale se hráč dotýká míče mnohem častěji než ve fotbale, podle studie liverpoolské univerzity 6x častěji za 1 minutu. Menší a těžší míč vyžaduje preciznější míčovou techniku, dostat se z úzkých nejde dlouhým nákopem pryč. Ostré přesné přihrávky jsou základním stavebním kamenem – všechno o hledání prostoru a správném postavení, rychlé kombinaci se spoluhráči. Ovládání míče a vnímání okolí je stěžejní. Takový hráč, když přijde na velké fotbalové hřiště, si připadá jakoby si svléknul posilovací vestu. Málo času a málo prostoru je rovnítkem pro lepší dovednosti. Futsal je naše národní laboratoř improvizace. 

Téměř všichni špičkoví brazilští hráči okosili futsal. Pele:“Futsal byl důležitý pro rozvoj mého ovládání míče, rychlého myšlení a přihráváni.“ Zico:“Když jsem byl malý, hrál jsem jen futsal. Je to nejlepší začátek pro děti.“ Ronaldo:“Futsalem jsem začínal, je to moje láska a mám jej nejradši.“ Ronaldinho:“Když začínáš hrát fotbal, je to snažší, když jsi před tím hrál futsal.“


Futsal je tedy dalším příkladem vhodného tréninku, které akceleruje proces učení.

A jak v basketbale

John Amaechi"Když jsem začínal hrát za Pane State Univerzitu, nikdo na mě nestačil. Tak můj trenér vymyslel pendlera. Byl to asi 6 stop vysoký dobrovolník. Kdykoliv můj tým zaútočil, zapojil se do bránění, takže jsme hráli 5 proti 6," vzpomíná John Amaechi, bývalý hráč NBA. "To znamenalo, že jsem byl bráněn dvěma hráči a moji spoluhráči každý jedním. Naše přihrávky museli být rychlé, přesné a přesně načasované. Na všechno jsme měli o hodně méně času."


Přestavba mozku

Klíčovým aspektem je myelin, substance, která omotává nervová vlákna a dramaticky zvyšuje rychlost, kterou signály putují mozkem. Experiment z roku 2005 prokázal přímý vztah kvantitou hodin tréninku a množství myelinu. 

Ale myelin není jediný příběh mozku. Účelným tréninkem také budujeme v mozku nová nervová spojení (synapse). Rozvíjíme tak specifické mozkové sekce.

Účelný trénink

Abychom se zcela pochopili, zabrousíme do světa medicíny. Představte si, že jste začínající lékař, který se učí diagnostikovat rakovinu na základě rentgenového snímku známého jako mamogram. Tvým učitelem je zkušenější lékař, který je již na klinice dlouhá léta. Zdá se to jako rozumný způsob, jak se stát expertem. Je tomu skutečně tak?

Anders EricssonJak běží život na klinice, zjistíš, že takové diagnózy se provádějí zřídka, trénink probíhá velmi sporadicky. A co je ještě horší, když lékaři určí diagnózu podle rentgenového snímku, její správnost je potvrzena na hystologii(prozkoumáním vzorku tkáně) až několik týdnů po té. Zkušený lékař ani novic si již nepamatují, co je vedlo k jejich závěru. Zpětná vazba je zašumělá velkým časovým zpožděním a dalšími případy. To nejsou principy účelného tréninku. 
Nyní si představme radikálně odlišný tréninkový systém navržený Andersem Ericssonem. Studenti mají přístup do knihovny stovek digitalizovaných mamogramů, u kterých již byla provedena správná diagnóza a lokalizace tumoru. Studenti mohou hodinu po hodině trénovat svoje diagnostické dovednosti s okamžitou zpětnou vazbou. Připomíná vám to futsal nebo multimíčkový trénink stolního tenisu? Právem. To je totiž účelný trénink. 

Motivace asociací

Geoffrey CohenGreg WaltonV roce 2003 provedli Greg Walton a Geoffrey Cohen, dva američtí psychologové, facinují experiment. Vzali skupinu studentů a dali jim neřešitelný matematický úkol. Dříve než se studenti pustili do řešení, byli požádáni o přečtení článku, který napsal bývalý student stejné třídy Nathan Jackson. 

Jackson byl ve skutečnosti fiktivní student a článek napsali Walton a Cohen. Ve svém životopisném článku Nathan vzpomíná jak dorazil na univerzitu pln očekávání a nejistoty. Popisuje, jak se u něj vzbudil zájem o matemaiku a jak se nakonec stal univerzitním profesorem. Uprostřed článku byla uvedena i osobní data Jacksona: datum narození, místo, vzdělání, věk. A teď to hlavní! Pro polovinu studentů byl datum narození Nathana upraven tak, aby se shodoval s jejich datem narození. 
Když studenti dočetli článek, pustili se do řešení příkladu. Psychologové očekávali rozdíly v chování obou skupin, ale to, co mohli sledovat je zcela ohromilo. Skupina, která měla stejný datum narození jako Jackson, vydržela řešit neřešitelný příklad o 65% delší čas než skupina druhá !

Talent ?!

Carol DweckováTo mýtické slovo, které nás předurčuje k úspěchu nebo k zatracení. Proč vynakládat energii a úsilí na něco, co je dosažitelné jen šťastlivcům, kteří se narodili se správnými geny? Všechno je zakódováno v DNA!?
Experiment Carol Dweckové byl jednoduchý. 330 žákům ve věku 9-12 let dala dotazník, kde zjišťovala, co si myslí o talentu v souvislosti s inteligencí. Ti studenti, kteří věřili, že inteligence je buď dána nebo ne, byli zařazeni do skupiny nazvané „statická mysl“. Druhá skupina studentů inklinující k myšlence nabyté inteligence skrze usilovnou přípravu, byla označena „dynamická mysl“.
Pak byly obě skupiny postaveny před sérii problémů, zpočátku jednodušších až k velmi složitým. Zde je Dweckové charakteristika obou skupin na základě vyhodnocení jejich chování během řešení problémů. 
Statická mysl: nejvýraznější bylo jak rychle začali podceňovat svoje kvality při prvních neúspěších s těžšími úkoly. Dokud řešili lehké úkoly, byli optimističtí a sebevědomí. První nezdary je zcela položily.
Dynamická mysl: nestěžovali si na svoji inteligenci ani na nic jiného. Nehledali příčiny neúspěchu a hledali řešení dál a dál!

Edison

Thomas Alva EdisonVzpomenete si na Nike reklamu, kde Michael Jordan říká:"Zkazil jsem více než 10 000 střel. Prohrál jsem více než 300 zápasů, 26 krát jsem věřil, že dám rozhodující koš zápasu a mýlil jsem se."

Thomas Alva Edison provedl 10 000 neúspěšných pokusů, než se mu rozsvítila jeho první žárovka. Každý takový neúspěšný pokus pro něj znamenalo jediné – pustit se do dalšího pokusu s ještě větším úsilím.
 
 
 
 
 
 
 
Připravil Radek Votípka, www.fotbal-trenink.cz 
Komentáře
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář!

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."

Copyright 2006-2010 by http://www.fotbal-trenink.cz